Úspory lze najít i v poplatcích za služby bank
Z finančních průzkumů vyplývá, že mnozí klienti bank mají za to, že je to právě jejich banka, která jim nabízí své služby zdarma. Opak je ale pravdou. Dokládají to i obsáhlé a komplikované ceníky bank.
Běžné jsou v Česku například poplatky za některé druhy odchozích i příchozích plateb. A běžné jsou i chytáky v podobě ne zcela transparentních služeb.
„Například pokud banka odešle potvrzovací SMS, neplatíte nic, ale pokud požadujete zasílání, třeba při změně zůstatku, vy, už platíte. Chcete rychlejší odbavení na call centru? Zase platíte,“ říká bankovní analytik skupiny Partners Michal Skalický.
Poplatky za bankovní služby se pak dle něj ročně vyšplhají k vyšším tisícům korun. U domácností, jež čerpají úvěry, pak ještě výše.
„U menších nízkonákladových bank se můžeme pohybovat ve stokorunách a u velkých bank to budou řádově tisíce za běžné poplatky. Pokud bychom přidali i konverze při platbách kartou v cizí měně nebo u zahraničních a SEPA plateb, budou náklady ještě o něco vyšší,“ upřesňuje Michal Skalický.
Sloučení úvěrů do jednoho se vyplatí téměř vždy
„Vzhledem k rostoucí inflaci a obecně zdražování začnou domácnosti mnohem více revidovat své náklady. Začne to spotřebou, ale i poplatky na všech frontách, včetně bankovních poplatků a zejména pak poplatků a úroků navázaných na úvěry,“ říká obchodní ředitelka Expobank Irena Jandíková.
Podle ní velkou službu v této věci nabízí refinancování úvěrů. Zde mohou domácnosti s vícero úvěry ušetřit nejenom tisíce, ale i stovky tisíc korun. Jandíková uvádí příklad klienta, který prostým refinancováním všech svých úvěrů u bank i nebankovních institucí a úvěrů na kreditních kartách uspořil 200 tisíc korun.
„Můj názor je, že české domácnosti o možnosti konsolidace svých úvěrů do jednoho už vědí. Přesto ale vidíme, že mnohé z nich se stále obávají složitosti procesu refinancování. Představa refinancování, vůbec to slovo refinancování, je pro některé natolik nepříjemné, že se do konsolidace svých úvěrů raději nepouštějí. Mají z toho obavy,“ říká Irena Jandíková s dovětkem, že to je ale chyba.
Lidé zůstávají i v bankách s vysokými cenami
Podle Michala Skalického ne nevýznamné úspory lze najít i na běžných bankovních poplatcích. Uvádí příklad jedné z největších tuzemských bank, u níž klienti platí za příchozí zahraniční platbu na účet jedno procento z částky úhrady, minimálně 300 korun a nejvíce 1200 korun.
„A aby to nebylo tak jednoduché, tak u odchozí platby jsou pravidla ještě trochu jiná a horní hranice se zvyšuje na 1500 korun. Pro běžného klienta, který takový typ platby využívá zcela výjimečně, je zjištění poplatku předem na úrovni maturity z matematiky,“ vysvětluje.
Říká, že klienti banku asi nepřesvědčí, aby jim dala slevu, ale vždy mohou přejít k jiné bance, která je o poznání levnější. Třeba si účtuje maximálně 350 korun za oba typy plateb. Problém je ale dle jeho názoru v tom, že mnoho z lidí nemá přehled o tom, kolik bance platí za služby. A na obtíž bývá i jejich loajalita.
„Zvláště velké banky hřeší na nízkou flexibilitu českých klientů, kteří právě v rovině poplatků snesou opravdu mnoho. Už jen přechodem k bance, která má transparentní nastavení cen, například požaduje menší poplatek za vedení účtu a dále už si neúčtuje téměř nic, může klient získat přehled a zároveň s velkou pravděpodobností i výrazně ušetřit,“ říká s tím, že tím „nic“ myslí například výběry z bankomatů zdarma, okamžité nebo SEPA platby (platby do zahraničí) zdarma.
Důležitá je i forma bankovních služeb
Podle odborníků je zde ale i další aspekt nákladů na banku. A tím je čas. Pokud totiž platí, že čas jsou peníze, pak i návštěva pobočky banky něco stojí. A inovace jsou v poslední době klíčovým odlišovacím prvkem. To znamená, pokud musí klient kvůli jakémukoliv servisnímu požadavku na pobočku, je jasné, že není v moderní bance.
„Každá banka vám dnes dokáže vytvořit běžný nebo spořicí účet. Ale dokáže to online ve vašem mobilu? Dokáže to do minuty?“ Ptá se v této souvislosti Michal Skalický.
Podle něj přitom mezi nejzajímavější inovace patří virtuální platební karta pouze v mobilním telefonu. Nebo jednorázová virtuální platební karta na jedno použití například pro platby na internetu, kdy je karta po zaplacení na internetu okamžitě zrušena, takže nehrozí její zneužití. A konečně třeba i rychlost ze strany banky při vyřízení bankovního identity, kterou dnes běžně vyžaduje nejeden úřad.