V Česku se o důchodové reformě mluví už asi 20 let. Přitom existuje mezi takřka všemi stranami shoda, že současný systém není dlouhodobě udržitelný. Zároveň je to problém také dlouhodobě neřešený a vlády se mu snaží vyhnout jedna za druhou.
Všichni už tento fakt někdy slyšeli: podle demografických grafů bude podíl lidí v penzi dále růst, zatímco podíl ekonomicky aktivních lidí dále klesat, díky relativně nízké porodnosti a také tomu, že úroveň našeho zdravotnictví stále prodlužuje délku dožití.
Dva důchodové pilíře nestačí
Podle statistiky na tom nejhůře budou dnešní třicátníci. Lidé narozeni okolo revoluce, protože těch půjde najednou do důchodu nejvíce. V zahraničí jsou běžné důchodové systémy s 3 až 4 pilíři. U nás máme pilíře jen dva, a to je málo. Je to, jako kdybyste se chtěli posadit na židli, která má dvě nohy. Stejně spadnete. Nejvíce v ČR chybí zaměstnanecký pilíř, kdy má občan po celou dobu zaměstnání investiční program (např. typu otevřeného podílového fondu nebo důchodového penzijního spoření), kde mu zaměstnavatel povinně odvádí část ze mzdy.
Nespoléhejte na stát a řešte penze sami
Bohužel nelze spoléhat na ono alibistické „ono se to nějak vyřeší“. Dnes, když jdeme do důchodu, dostaneme zhruba 30-40 % průměrné mzdy. Důchody přitom stále rostou. Jenže problém je v tom, že důchody nemohou dlouhodobě růst tak rychle, jako porostou mzdy, protože by to zruinovalo státní rozpočet. I když tedy důchody budou i nadále v absolutních číslech růst, v relativním poměru vůči průměrnému platu budou klesat. A kdo chce jít s často těžko vybudovaným životním standardem dolů? I když se projekce různí, můžeme očekávat, že důchody v roce 2050 budou někde na úrovni čtvrtiny až pětiny průměrné mzdy. Budoucí důchodce čeká tedy pěkný seskok v příjmech.
K tomu, abyste si zajistili důstojné stáří a nezažili velký propad životní úrovně, přitom stačí odkládat kolem 10 % z příjmu. Tím byste si více méně měli udržet současnou životní úroveň i v důchodovém věku.
Jaký produkt z finančního trhu zvolit?
Nejčastěji se u klientů setkáváme se třemi typy produktů investování za účelem tvorby kapitálu na důchod – doplňkové penzijní spoření (dále DPS), otevřené podílové fondy (dále OPF) a investiční životní pojištění (dále IŽP). Každý produkt má svoje výhody a nevýhody, proto nelze dát univerzální radu, který se hodí nejvíce. Mohli bychom ale říci, že nejčastěji dává smysl kombinace dvou anebo klidně všech produktů.
DPS má velkou výhodu v tom, že je státem podporované. Nejvyšší příspěvek od státu získáte, když si do DPS budete odkládat 1000 korun měsíčně. V takovém případě vám stát ke každé úložce přičte 230 korun. Další výše podpory naleznete v tabulce.
Vklady nad 1 000 Kč měsíčně na DPS si můžete odečíst z daňového základu, v daném roce maximálně 24 000 Kč. DPS je také jeden ze dvou vhodných produktů na příspěvky zaměstnavatele, protože zaměstnanec ani zaměstnavatel z nich neplatí daně a odvody na sociální a zdravotní pojištění. DPS představuje zajímavý produkt, který má své místo v portfoliu produktů využívaných na důchod. Pozor ale na to, jakou instituci k tomuto způsobu investice vyberete. V rámci fondů a institucí jsou poměrně velké rozdíly ve zhodnocení.
Produkt OPF je v Čechách i ve světě jeden z nejoblíbenějších produktů na investici do důchodu. Mimo jiné proto, že jde o nejflexibilnější a zároveň nejlikvidnější způsob investice. Můžete vkládat kolik chcete, zpravidla mají fondy určenou pouze minimální výši měsíčního příspěvku. V této variantě nejste vázáni prakticky ničím. Můžete si vybrat do jaké formy podílových fondů budete investovat. V nabídce jich mají české banky a investiční společnosti nepřeberné množství. Můžete si vybrat, jestli vám peníze bude spravovat počítač nebo portfolio manažer. Můžete si zvolit, jestli chcete investovat od fondů peněžního trhu, které nejsou spojeny s rizikem velkého výkyvu investice, ale zároveň přinášejí nejnižší průměrný výnos, přes fondy dluhopisové až k těm akciovým, komoditním nebo nemovitostním. Ty přinášejí výrazně větší výnosy a na dlouhodobém investičním horizontu, jako je důchod, poskytují i dobrou stabilitu výnosu. Výhodou a zároveň i nevýhodou podílových fondů může být rychlá dostupnost peněz. Můžete z nich velmi rychle peníze vybrat, což ale zároveň bude znamenat, že přijdete o finance, které byly určeny především na důchod. Suplementem k otevřeným podílovým fondům a doplňkovému penzijnímu spoření může být investiční životní pojištění. V minulosti byl tento produkt špatně nastavován, a proto se netěší příliš dobré pověsti. Pravdou ale je, že má zajímavé výhody. Možnost odpočtu z daňového základu ve výši 24.000 Kč vám může přinést až 3 600 Kč ročně a stejně jako DPS na něj zaměstnavatelé často poskytují příspěvky. Nesmíme ale zapomenout na § 51 zák. č. 170/2018 o distribuci pojištění, který říká, že zaměstnavatel nesmí ovlivnit svého zaměstnance při výběru rezervotvorného pojištění. Toto je změna, která může například umožnit, aby životní pojištění, které klient již má, mohlo být doplněno o příspěvek zaměstnavatele, aniž by klient musel nutně uzavírat smlouvu novou u pojišťovny, kterou preferuje zaměstnavatel.
Ve výsledku tak na penzi můžete investovat či spořit nikoliv v jednom, ale ve dvou a více nástrojích finančního trhu a využít tím naplno výhod jednotlivých produktů. Proto je zejména nastavení jednotlivých složek velmi důležité a je vhodné se v tomto ohledu poradit s odborníkem, který bude mít dostatečné zkušenosti v oboru, a především kvalitní reference od dlouhodobě spokojených klientů.
Autor: Alexandr Kučera, oblastní vedoucí OVB Allfinanz
