Mnoho Evropanů, konkrétně 65 procent, nemá svoji finanční situaci za moc dobrou. Čtvrtině lidí na konci měsíce nezbývají žádné peníze a často jejich příjem sotva pokryje životní náklady.
Nečekané výdaje jsou velkým problémem pro 40 procent Evropanů, a to i přesto, že jinak s penězi vycházejí. Pouze 29 procent obyvatel evropského kontinentu vychází se svými financemi a ještě jim zbývá dost peněz na spoření. O peníze se nemusí obávat 6 procent dotazovaných Evropanů. Toto jsou závěry průzkumu společnosti Kruk. Průzkum srovnával odpovědi od zaměstnanců pracujících ve službách, obchodě, stavebnictví, dopravě a logistice, financích, IT, zdravotnictví, vzdělávání a uniformovaných složkách.
Na špici jsou „ajťáci“
V naší republice se svým příjmem nejlépe vychází IT pracovníci a příslušníci uniformovaných sborů. Naopak nejhůře svou finanční situaci hodnotí zaměstnanci ze sektoru prodeje a služeb.
„Na evropské úrovni se vnímání vlastní finanční situace v jednotlivých odvětvích velmi liší. Nejlépe svoji finanční situaci hodnotí respondenti pracující v oboru IT a finančních služeb, ze kterých svou finanční situaci hodnotilo jako dobrou nebo velmi dobrou 46 procent, resp. 42 procent dotazovaných. V oboru služeb a dopravy a logistiky to bylo pouze 30 procent. Se svými financemi jsou nejspokojenější Evropané pracující v IT sektoru ve Španělsku (61 procent spokojených respondentů),“ uvádí Markéta Kolářová, tisková mluvčí společnost Kruk.
Jaké jsou evropské úspory
21 procent obyvatel Evropy má úspory ve výši maximálně jednoho měsíčního platu. 29 procent pak v případě výpadku příjmů pokryje platy dva až tři. Zbytek, tedy 50 procent lidí má úspory ve výši tří platů. Zajímavostí je, že i když se Němci označují za spořivý národ, v tomto případě se umísťují pod evropským průměrem.
„Zejména ve východní Evropě pak mají lidé často k dispozici mnohem méně rezervních prostředků: 65 procent zaměstnanců v sektoru služeb v České republice a 64 procent, resp. 63 procent, zaměstnanců v obchodu v Rumunsku a Slovensku mají úspory nepřesahující příjem za tři měsíce,“ říká Kolářová.
Kdo si může dovolit finanční rezervu?
Hlavně bankéři a IT specialisté. Tvoření finanční rezervy ale 57 procent dotázaných vidí do budoucna jako prioritní věc. „V České republice na svoji budoucí finanční jistotu myslí především zaměstnanci z oblasti školství a finančních služeb (shodně 65 procent respondentů), ovšem řídit se dlouhodobým plánem úspor k zajištění této finanční jistoty, si mohou dovolit zejména respondenti z oblasti finančnictví a IT (68 procent, resp. 65 procent). Právě úspory nás mohou v případě ztráty zaměstnání nebo nemoci zachránit před zadlužením,“ upřesňuje Markéta Kolářová.
