Spořicí účet je v dnešní době jen o něco málo výnosnější než ukládat peníze do matrace. Většina bank na trhu nabízí úrok několik desetin procenta, často s omezením na maximální vloženou částku. Snad se ale blízká na lepší časy. Banky pozvolna začínají reagovat na rostoucí úrokové sazby na trhu. Některé tak už přistoupily k navýšení úroků.
Za splnění určitých podmínek se tak lze na spořicím účtu někde dostat už i na jedno procenta, někde v rámci akční nabídky i na víc. V takových případech jsou ale majitelé účtů například povinni provést určitý počet plateb za dané období nebo si sjednat některou z dalších služeb.
„Úrokové sazby na spořicích účtech jsou nyní hodně nízko. Nepokryjí inflaci, u úroků je navíc třeba počítat i s patnáctiprocentní daní z příjmů. V produktovém portfoliu bank tak spořicí účty aktuálně plní víceméně marketingovou úlohu. Mají význam spíše pro správu osobních financí, když si chce klient banky odložit část peněz mimo běžný účet pro pozdější využití,“ říká Roman Outrata z finanční skupiny Ramfin.
K uložení rychlé rezervy
Podle průzkumu Wüstenrot Jak spoří Češi přitom vyplývá, že zhruba polovina respondentů (51 procent) využívá spořicí účet zejména z důvodu, že ho vnímá jako prostředek ke zhodnocení peněz, pětina coby vhodnou krátkodobou finanční rezervu. Podle Pavla Hejzlara, produktového manažera finanční skupiny Wüstenrot, jsou správné obě dvě úvahy. „Ani v dnešní době se určitě nevyplácí nechávat peníze ležet na běžném účtu nebo pod polštářem. Ke správnému hospodaření s finančními prostředky rodinného rozpočtu patří nejen kontrola veškerých výdajů, ale především tvorba rezerv z měsíčního příjmu. Vhodným nástrojem k uložení rezervy je právě spořicí účet, kdy peníze můžete použít prakticky ihned,“ míní Pavel Hejzlar.
I podle ČSOB dává spořicí účet i v době nízkých úrokových sazeb stále smysl. „Doporučujeme jej našim klientům zejména jako prostředek pro tvorbu či uchování určité finanční rezervy pro nenadálé, případně plánované výdaje. Výhodou zůstává fakt, že jsou peníze okamžitě k dispozici. Klienti tak nemusí podávat žádnou výpověď vkladu,“ říká Patrik Madle, tiskový mluvčí ČSOB, současně však dodává: „Ano, vlivem inflace obecně zůstatky na běžných a spořicích účtech ztrácí svoji hodnotu, a proto doporučujeme nenechávat všechny své úspory pouze na jednom místě.
Výše zůstatku na spořicím účtu by měla dosahovat zhruba troj až šesti násobku měsíčních výdajů. „K čemuž by námi zavedený limit pásmového úročení 250 000 korun měl být více než dostačující. Prostředky převyšující tento rámec už spadají do nižšího pásma úročení (0,01 procenta p.a.), a pakliže pro ně v dohledné době klient nemá žádné konkrétní využití, doporučujeme je zhodnocovat efektivnějšími produkty, jako je stavební spoření, penzijní připojištění či podílové fondy,“ dodává Patrik Madle.
Nízké úroky motivují k investicím
Nízké úroky na depozitech je bankovní realita v celé západní Evropě. Proto také bankovní klienti ve většině západoevropských zemích v rostoucí míře přesouvají své peníze ze spořících účtů do investičních produktů zejména podílových fondů. „Podobný trend pozorujeme také v Česku a objemy investic do produktů investičního bankovnictví rostou meziročně jen u klientů České spořitelny zhruba o čtvrtinu,“ říká Filip Hrubý, tiskový mluvčí České spořitelny.
Spořící účet bude mít však podle něj i nadále své nezastupitelné místo mezi standardními bankovními službami. Podle oficiálních údajů Českého statistického úřadu je průměrný objem úspor u každé třetí české domácnosti nižší než 10 000 a nepokrývá tak ani ty nejběžnější neočekávané výdaje jako je například nutnost koupit novou pračku nebo zaplatit opravu auta.
„Spořící účet tak může řadě klientů pomoci při budování základní finanční rezervy na pokrytí nenadálých výdajů a nastartování procesu vedoucího k vytváření úspor. Peníze na spořícím účtu zároveň umožňují klientovi být flexibilní při využívání produktů investičního bankovnictví, kdy na spořicím účtu klient spoří nejen pravidelnou finanční rezervu, ale také částku, kterou pravidelně investuje,“ doplňuje Filip Hrubý.
Kolik dostanete
Nedávno například navýšila úroky Hello Bank, a to z 0,6 na 1,5 procenta. Sberbank pak u FÉR spoření Plus v kombinaci s Fér kontem Aktiv nebo Optimal zvýšila úročení v pásmu do 300 tisíc korun z 0,83 na 1,03 procenta ročně. Před několika týdny sazby povyrostly třeba i u Wustenrot či u Fio banky. Ta sazbu upravila směrem nahoru o 0,1 procenta. U spořicího Fio konta tak nyní nabízí pro fyzické osoby 0,25 procenta a pro právnické osoby 0,15 procenta ročně. Sazba není omezena maximálním vkladem.
V akčních nabídkách od Komerční banky či ING Bank se pak dostanete až na 2 procenta ročně.
| Banka | účet | úroky (v procentech) | podmínky |
| Air Bank | Spořicí účet Air Bank | 1 | 5 plateb kartou měsíčně, do 250 000 korun |
| Banka Creditas | Spořicí účet | 0,8 | částky nad 750 000 úrok 1,10 procenta |
| Česká spořitelna | Spoření ČS | 0,2 | do 200 000 korun |
| ČSOB/Poštovní spořitelna | Spoření s bonusem | 0,21 | k běžnému účtu, do 250 000 korun, další bonus 0,2 procenta při investování |
| Equa bank | Spořicí účet Hit | 1 | každý měsíc min. 3 platby kartou k běžnému účtu |
| Expobank CZ | Expo spořicí účet | 0,3 | pro vklady nad 100 000 korun |
| Fio banka | Fio konto | 0,25 | neomezeně |
| Hello bank | Spořicí účet | 1,5 | do 300 000 korun |
| ING Bank | ING Konto | 2 | akční úrok na prvních 6 měsíců, do 300 000 korun |
| Komerční banka | Spořicí konto Bonus Invest | 2 | akční nabídka, nutné investovat stejnou částku, jako na spořicím účtu |
| mBank | mSpoření | 0,3 | platby kartou 4000 korun/měsíc, do 100 000 korun |
| Moneta Money Bank | Spořicí účet Gold | 0,5 | k běžnému účtu, minimální příjem 7000 korun |
| Raiffeisenbank | eKonto Flexi | 0,75 | k běžnému účtu, do 150 000 korun |
| Sberbank | Fér spoření Plus | 1,03 | k běžnému účtu, do 300 000 korun |
| UniCredit Bank | Spořicí účet Prima | 0,05 | do 499 999 korun |
| Waldviertler Sparkasse Bank | Spořicí účet | 0,8 | při délce spoření 30 měsíců, jinak 0,01 procenta |
| Wüstenrot | Spořicí účet | 0,9 | základní sazba a bonus, pro nové klienty navíc ještě 0,6 procenta |
