Elektronická evidence tržeb (EET) má zatím velmi pravděpodobně jen nepatrný efekt na lepším výběru daní, kterým se chlubí Ministerstvo financí (MF). Podle všech indicií zafungoval především růst spotřeby a kontrolní hlášení. Vyčíslit efekt EET bude oříšek i pro úředníky na ministerstvu, každopádně si lze už dnes tipnout, že avizovaných 18 miliard korun ročně navíc, se díky EET nevybere. Nutnou podotknout, že tato suma platí po náběhu všech čtyř fází a že vlastně o žádné závazné kritérium úspěšnosti projektu nejde, jelikož před něj bylo postaveno kouzelné slovíčko „až“.
A také je potřeba se zamyslet nad tím, odkud se ona sumička má vzít – od podnikatelů, třeba od hospodských, kteří své zboží a služby poskytují zase jen obyčejným zákazníkům, tedy nám všem… De facto tak jde jen o skryté zvýšení daní, což jsme už třeba právě v restauracích a hospodách jasně pocítili.
Video, které propagovalo EET:
Aktuálně evidují poskytovatelé ubytovacích a stravovacích služeb a obchodníci. U těch k 7. srpnu proběhlo téměř pětačtyřicet tisíc kontrol s tím, že v 16 procentech případů bylo zjištěno pochybení.
Nejčastěji se dle mluvčí Finanční správy Petry Petlachové jednalo o nevystavení účtenky a nezaslání údajů do systému EET. Na pokutách se ke stejnému datu vybralo téměř 10 milionů korun.
„Za přestupky může kontrolní orgán uložit sankci formou příkazu na místě nebo v řízení o přestupcích. Jakou formu kontrolní orgán použije, záleží na závažnosti provinění a dalších procesních okolnostech. V případě zjištění zvlášť závažného porušení povinnosti zasílat údaje o evidované tržbě nebo vydávat účtenky, může kontrolní orgán nařídit okamžité uzavření provozovny nebo pozastavení výkonu činnosti. V případě drobného pochybení může kontrolní orgán od potrestání upustit s tím, že pokud při opakované kontrole nebude nedostatek odstraněn, bude uložena sankce,“ vysvětluje Petlachová.
Vybralo se víc?
Celkově ano (viz statistika MF). K poslednímu červenci se meziročně vybralo víc daní úplně na všem, snad s výjimkou srážkové daně, jejíž inkaso kleslo díky osvobození výsluh ozbrojených složek.
Vyšší výběr zhruba odpovídá růstu ekonomiky s výjimkou DPH, která je pro státní rozpočet stěžejní. Zde inkaso za prvních šest měsíců letošního roku narostlo o desetinu, tedy o necelých 15 miliard a celkem se vybralo přes 153 miliard. Dle ministerstva je to právě díky kontrolnímu hlášení a EET. Jenže…
V tuto chvíli mají povinnost evidovat poskytovatelé stravovacích a ubytovacích služeb a obchodníci, třetí fáze zahrnující svobodná povolání, dopravu a zemědělství je prozatím odložena na březen příštího roku a to, co zbývá, hlavně řemesla, na červen 2018.
Vzhledem k slušnému hospodářskému růstu, respektive rostoucí spotřebě vlády a domácností, které utrácí peníze doposud uložené v bankách na nulový úrok, si ale můžeme klást otázku, jaký efekt má EET na výběr daní. MF sice uvádí, že inkaso DPH rostlo o 4 procenta rychleji, než spotřeba vlády a domácností a také, že klesla sazba DPH na stravovací služby a noviny a časopisy, ale i tak se efekt EET na růst inkasa jeví jako pochybný.
Vyšší inkaso DPH lze přičíst především kontrolnímu hlášení, které odrazuje ty subjekty, které si v minulosti sem tam na vstupu uplatnili fiktivní plnění, aby si snížili svou daňovou povinnost, respektive uplatnili nadměrný odpočet. Před rokem 2016 to bylo snadné, stačilo „namalovat“ fakturu za nejrůznější typy služeb, a když na to berňák náhodou přišel, nárok na odpočet vyloučil. Vtip je v tom, že vše, co za takové počínání reálně hrozilo, bylo penále a úrok i když šlo o velké peníze.
S kontrolním hlášením ale nelze šidit tak snadno, finanční úřad totiž vidí obě strany a kontroluje, zda byla daň u dodavatele odvedena. Není pochyb o tom, že kontrolní hlášení eliminovalo tzv. malé ryby, které si roky nepozorovaně přilepšovaly o stovky tisíc či miliony korun. Na druhou stranu ale „kontrolko“ přimělo organizované skupiny, které vykrádají státní kasu na vratkách DPH, aby „pracovaly“ ještě více sofistikovaně.
Jen pro zajímavost, dle generálního ředitele Finanční správy Martina Janečka, který na podzim 2015 přednášel na půdě Vysoké školy ekonomické na téma daňových podvodů, byl únik (tzv. mezera) na DPH v roce 2014 nějakých 80 mld. korun ročně. Jeho přednášku si můžete přehrát.
Výbušná evidence
EET bude bezesporu volební téma, ale bez relevantních čísel. Pokud nějaké statistiky existují, tak je MF ani Finanční správa nezveřejnila, což lze s ohledem na start EET v prosinci 2016 chápat (běží 8, respektive 5 měsíců). Kritici projektu namítají, že pro menší podnikatele hlavně na venkově může být EET likvidační a že je zbytečná. Na druhou stranu ale existují i tací, kteří vidí v systému příležitost jak být efektivnější, jelikož data lze využít i pro vlastní potřebu či komunikaci s dodavateli.
Tak či onak, zatím se nezdá, že by evidence měla mít efekt, který byl veřejnosti před startem projektu slibován. Uvidíme příští rok, zda se vybere více na daních z příjmů. Zabrat může ještě účtenková loterie, která má být spuštěna od října.
