Dlouhodobou práci v Česku hledá 80 procent ukrajinských uprchlíků, ukázal průzkum

Fronty před Úřadem práce na Praze 4

Fronty před Úřadem práce na Praze 4 Zdroj: E15 Michaela Szkanderová

Dlouhodobou práci v České republice hledá podle průzkumu agentury Hofmann Personal 80 procent ukrajinských uprchlíků. Nastálo chce v tuzemsku zůstat 64 procent běženců. Přestože 59 procent z nich má vysokoškolské vzdělání, kvůli jazykové bariéře nacházejí místo nejčastěji ve výrobě. Uprchlíci ale mají zájem se česky naučit, mnoho firem by proto uvítalo pomoc státu formou lektorů nebo příspěvků na kurzy. Výsledky květnového průzkumu agentury mezi 650 Ukrajinci a 40 zaměstnavateli má ČTK k dispozici.

České úřady odhadují, že v tuzemsku pobývá mezi 280 tisíc a 300 tisíc uprchlíky z Ukrajiny. Přesný počet není možné určit, někteří totiž z ČR odjíždějí do jiných zemí nebo se vracejí do vlasti. Od vpádu Ruska na Ukrajinu započatém 24. února se cizinecké policii přihlásilo 298 785 lidí.

Z uvedeného průzkumu také vyplynulo, že odbornost ukrajinských uprchlíků se nepotkává s potřebami českého trhu práce. Na Ukrajině čtvrtina běženců pracovala v obchodě a ekonomice, 13 procent ve výrobě a 12 procent v administrativě a personální oblasti. "Firmy však aktuálně nejvíce poptávají kvalifikované kandidáty do výroby, elektra či IT. Průzkum ale jasně ukázal, že uchazeči s těmito odbornostmi zde nejsou. V IT dříve pracovala pouze necelá čtyři procenta příchozích uprchlíků a v oblasti elektra to není ani celé procento," uvedla členka řídícího výboru Sdružení pro zahraniční investice – AFI a ředitelka personální agentury Hofmann Personal Gabriela Hrbáčková.

Pracovníci se základním vzděláním stačí třetině tuzemských zaměstnavatelů, 26 procent firem požaduje výuční list, stejný podíl shání absolventy středních škol. Vysokoškolsky vzdělané pracovníky hledá zhruba 16 procent podniků. U odbornějších pozic je podle Hrbáčkové ale nutná čeština či angličtina, které uprchlíci většinou neovládají. "V případě manuálních prací tento problém odpadá, pro účely zaškolení a základní komunikaci jsou obvykle pro tyto pracovníky k dispozici ukrajinsky hovořící koordinátoři," uvedla.

Práci na plný úvazek by si rády našly přibližně dvě třetiny běženců, zbylá třetina by dala přednost zkrácenému úvazku, především kvůli nutnosti spojení zaměstnání a péče o děti. Hrbáčková doplnila, že průzkum se uskutečnil na veletrhu práce na brněnském výstavišti koncem letošního května, na který přišlo asi 1500 Ukrajinců, z toho 85 procent tvořily ženy.

Ukrajinským uprchlíkům 41 procent firem nabízí zaměstnání na hlavní pracovní poměr na dobu určitou, 29 procent na dobu neurčitou, další společnosti nabízejí místo na dohodu o provedení práce nebo činnosti. Podniky podle Hrbáčkové nejčastěji Ukrajince přijímají do jednosměnných provozů, ve kterých nabízejí až desítky volných pozic. Firmy přitom o pracovních místech nejčastěji informují přes úřady práce, asi třetina využívá portál jobs.cz, 12 procent společností si vytvořilo web v ukrajinštině.

Hrbáčková dodala, že čeští zaměstnavatelé by od státu kromě podpory v případě jazykových kurzů uvítali pomoc i v podobě dotací, úlev na daních nebo příspěvku na pracovní místo či mzdu.

Podle údajů Úřadu práce ČR, zveřejněných 8. června, nezaměstnanost v Česku klesla v květnu o další desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. V evidenci úřadů práce bylo 235 468 uchazečů o zaměstnání, o 8190 méně než v dubnu. Počet volných pracovních míst se snížil proti předchozímu měsíci zhruba o 7000, zaměstnavatelé jich nabízeli 337 331. Podle dostupných zdrojů získalo v Česku od ruského napadení Ukrajiny práci 68 885 tamních občanů, ke konci května v ČR pracovalo 56 388 Ukrajinců s udělenou dočasnou ochranou. Nejvíce z nich v Plzeňském a Středočeském kraji a v Praze. Nejčastěji pracují jako montážní dělníci, pomocníci ve stavebnictví, ve výrobě, v dopravě, případně si našli sezonní práci.