Nezabavitelné minimum: Exekuční srážky 2022 | E15.cz

Dlužníkům v exekuci zůstane z dubnové výplaty víc. Výpočet srážek ale provází nejasnosti

Romana Rybová

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Z dubnové výplaty zůstane dlužníkům v exekuci a insolvenci opět o něco více. Důvodem je navýšení životního minima jednotlivce. Nejde však o jedinou letošní změnu.

Nezabavitelná částka

Dlužníkovi v exekuci a insolvenci musí v každém případě zůstat minimální (tzv. nezabavitelná) částka, která mu slouží k uspokojení základních životních potřeb jeho a potřeb rodiny. Nezabavitelnou částku pro povinného tvoří tři čtvrtiny součtu životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení. Za každou vyživovanou osobu lze uplatnit nezabavitelnou částku ve výši jedné třetiny nezabavitelné částky na povinného.

Nařízení vlády č. 75/2022 Sb., o zvýšení částek životního a existenčního minima bylo ve sbírce zákonů uveřejněno 31. března a nabylo účinnosti 1. dubna 2022. Částka životního minima jednotlivce byla navýšena z 3 860 korun na 4 250 korun.

Normativní náklady bydlení vycházejí z částky určené pro jednu osobu v nájemním bytě v obci od 50 tisíc do 99 999 obyvatel, a to bez ohledu na to, kde dlužník ve skutečnosti bydlí. Nařízením vlády č. 507/2022 Sb. došlo s účinností k 1. lednu 2022 k navýšení normativu nákladů na bydlení na částku 6 815 korun.

Nejasnosti okolo částky normativních nákladů bydlení

Zákonem 17/2022 Sb. však došlo pro letošní rok k dalšímu navýšení normativních nákladů bydlení za účelem stanovení nároku na příspěvek na bydlení, a to o 1 120 korun. Podle důvodové zprávy jde o průměrné zvýšení cen energií v letošním roce. Normativ pro účely státní sociální podpory by tedy měl činit 7 935 korun (součet částek 6 815 a 1 120 korun).

Zatímco Ministerstvo spravedlnosti vydalo metodickou pomůcku, podle které má být navýšená částka normativních nákladů na bydlení využita i pro výpočet srážek ze mzdy, některé insolvenční soudy a další odborníci zaujímají opačný názor – tedy že navýšení o částku 1 120 platí pouze pro účely stanovení nároku na příspěvek na bydlení.

„Částky normativních nákladů na bydlení byly historicky (každoročně) stanoveny nařízením vlády, jehož název zněl ‚nařízení vlády, kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 20XX stanoví výše (…)‘. Navýšení podle zákona č. 17/2022 Sb. pak nelze považovat za samostatnou částku, ale částku zvyšující původní částku normativních nákladů na bydlení. To lze ostatně dovodit (kromě výše uvedeného) i z textace návětí § 26 odst. 1 písm. a) a § 26a odst. 2 písm. a) zákona o státní sociální podpoře (…), neboť z jejich znění nevyplývá žádné omezení jejich účelu (tedy aby se částky navýšení normativních nákladů na bydlení vztahovaly pouze pro výpočet příspěvku na bydlení),“ vysvětluje Ministerstvo spravedlnosti v metodickém materiálu, který však není právně závazný.  

Insolvenční soudy tak v některých případech přijímají odlišný výklad

„Krajský soud v Českých Budějovicích zjistil ze své úřední činnosti různorodý přístup insolvenční praxe k výkladu ustanovení § 26a zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, jež bylo s účinností od 28. 1. 2022 provedeno zákonem č. 17/2022 Sb., a indikoval plošné pochyby o jeho aplikaci ve vztahu k výpočtu splátky pro oddlužení,“ uvádí insolvenční soud ve svém opatření.

V opatření pak stanoví, že při výpočtu splátky pro oddlužení se nezabavitelná částka o částku 1 120 korun nezvyšuje. Opatření je pro insolvenční řízení probíhající v obvodu Krajského soudu v Českých Budějovicích právně závazné. Obdobný postup insolvenčním správcům uložil opatřením i Krajský soud v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Autor: Romana Rybová

Mzdová kalkulačka

Newslettery