Novela insolvenčního zákona: Na mírnější podmínky oddlužení doplatí i nedobrovolní věřitelé
Poslanecká sněmovna ve třetím čtení projedná návrh novely insolvenčního zákona, která by mohla zkrátit oddlužení pro všechny na tři roky a zmírnit podmínky oddlužení.
Evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci požaduje, aby členské státy umožnily tříleté oddlužení pro podnikatele. Ponechává jim však volnost, zda tato pravidla zakotví i pro spotřebitele.
Návrh novely insolvenčního zákona vychází ze zakotvení tříletého oddlužení pro podnikatele i nepodnikatele, k čemuž se zavázala vláda v programovém prohlášení. V tomtéž programovém prohlášení však uvedla i to, že najde „vyvážené řešení respektující pomoc odpovědným dlužníkům i práva seriózních věřitelů. Nastavíme systém tak, aby byl dlužník motivován pracovat a splácet dluh“.
Morální hazard i zásah do ústavně zaručených práv
Pravidlo, že dluhy se mají plnit, je relativizováno. Pokud dlužníci dostávají jasný signál, že při neschopnosti splácet dluhy budou snadno za krátkou dobu oddluženi, roste riziko neodpovědného zadlužování. Věřiteli těchto dlužníků přitom nejsou jen banky nebo úvěrové společnosti, které riziko nižší výtěžnosti v oddlužení mohou zahrnout do cen. Druhotná platební neschopnost může dopadnout na pronajímatele bytu, drobné podnikatele, kteří dlužníkovi poskytne plnění na splatnost, společenství vlastníků, družstva a municipality.
„Pokud by se zkrátilo oddlužení z 5 let na 3 roky a zmírnily by se podmínky osobních bankrotů, návratnost pohledávek prudce klesne. Podle propočtů na 5 až 10 procent. Tento propad se citelně promítne do situace všech věřitelů, včetně těch nedobrovolných, jako jsou SVJ nebo bytová družstva. Více než polovina pohledávek v oddluženích patří státu, krajům, městům a obcím,“ upozorňuje Česká asociace věřitelů.
Experti upozorňují, že novela může být v rozporu s ústavně zaručenými právy věřitelů. V roce 2014 vydal Ústavní soud ČR nález, v němž uzavřel, že úprava řešení úpadku může být protiústavní, pakliže zákonodárce přijme řešení, kdy „rovnováha mezi ústavně chráněnými zájmy bude stanovena zjevně nerozumně“. Majetkové zájmy věřitelů a základní práva dlužníků tak musí být v rámci právní úpravy insolvenčního řízení vyvážené.
Je třeba vyhodnotit data a nastavit meze
V červnu 2019 vstoupila v účinnost tzv. oddlužovací novela insolvenčního zákona, která odstranila závazný podíl z celkového dluhu, který musí dlužník během pětiletého oddlužení splatit. Jestli došlo ke splnění oddlužení tak na konci řízení rozhodne insolvenční soud, který posoudí, zda dlužník vynaložil veškeré úsilí k uspokojení svých věřitelů. Postačí pak, když bude splácet přibližně 2200 korun měsíčně. Doposud nedoběhla pětiletá oddlužení podle této novely, nelze tak vyhodnotit data.
„Změny v oddlužení jsou připravovány bez podrobné analýzy dopadů předchozích úprav, bez ohledu na statistická data o insolvencích a bez přihlédnutí k názorům odborníků,“ připomíná Česká asociace věřitelů. Podle asociace je nezbytné při zkrácení doby oddlužení nastavit meze a upravit další podmínky oddlužení, které chránit práva nezajištěných věřitelů.
„Podle interní statistiky Svazu českých a moravských bytových družstev (SČMBD) na základě dotazníku mezi členskými družstvy představovaly nevymahatelné pohledávky v bytových domech 12,9 procenta celkových pohledávek v r. 2014, poté vymahatelnost prudce klesala, takže v roce 2022 nevymahatelné pohledávky představovaly již 53,02 procenta,“ uvádí SČMBD.
Proti odpouštění dluhů je i veřejnost
Jak vyplývá z průzkumu, který nechala zpracovat Unie zaměstnavatelských svazů ČR v lednu 2024, proti odpouštění dluhů je i veřejnost. Konzervativní názor převažuje u voličů všech politických stran. Na otázku, zda má docházet ke zmírňování podmínek oddlužení bez ohledu na to, jak se sníží uspokojení pohledávek věřitelů, odpověděla většina respondentů záporně. Odpůrců zmírňování podmínek oddlužení je 76,1 procenta, příznivců pouze 23,9 procenta.
Celkem 36,2 procenta z celkového počtu 1575 respondentů považuje za důvod vzniku dluhových pastí vlastní nezodpovědné finanční jednání a dalších 36,6 procenta nedostatečnou finanční gramotnost. 19,3 procenta si myslí, že důvodem je finanční tíseň dlužníků. Jen 7,9 procenta se domnívá, že důvodem jsou nekalé praktiky věřitelů.
„Prezentovaná data obecně ukazují na zhoršující se trendy v uspokojování věřitelů, na snižování vymahatelnosti pohledávek. Neplnění závazků má negativní až demoralizující vliv na podnikatelské prostředí. Tři čtvrtě bilionu korun nesplácených závazků chybí a bude chybě naší ekonomice,“ zdůrazňuje Hospodářská komora ČR.
