Dopady zvýšení minimální a průměrné mzdy
Koncem roku 2021 vláda stanovila nařízením č. 356/2021 údaje mající vliv na zvýšení průměrné mzdy, a dále přijala nařízení č. 405/2021 Sb., kterým zvyšuje minimální mzdu od ledna 2022. Tyto novinky mají dopad nejen do problematiky důchodového pojištění, ale také do oblasti daně z příjmů fyzických osob a pojistného na sociální zabezpečení a na veřejné zdravotní pojištění.
Minimální mzda
Od ledna 2022 došlo na návrh Ministerstva financí ČR k dalšímu zvýšení minimální měsíční mzdy o 1 000 korun, tj. z 15 200 korun na 16 200 korun. Toto zvýšení má kromě důsledků pro zaměstnance pracující za minimální mzdu, kteří si finančně polepší, také dopad na řadu důležitých limitů rozhodných pro daňové a jiné odvodové povinnosti.
Minimální mzda a zdravotní pojištění osob bez zdanitelných příjmů
Minimální mzda je vyměřovacím základem zdravotního pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů, kterými jsou například studenti nad 26 let nebo nezaměstnaní mimo evidenci úřadu práce. Osoby bez zdanitelných příjmů si platí zdravotní pojištění samy a v roce 2022 tedy v důsledku zvýšení minimální mzdy budou odvádět zdravotním pojišťovnám více než loni, a to 2 187 korun měsíčně. Novou výši musí osoby bez zdanitelných příjmů uhradit již za leden 2022, a to do 8. 2. 2022.
Minimální mzda a přivýdělek na úřadu práce
V souladu se zákonem o zaměstnanosti může být uchazeč o zaměstnání veden v evidenci úřadu práce, jestliže jeho měsíční mzda z pracovního poměru nebo odměna z dohody o pracovní činnosti nepřesáhne polovinu minimální mzdy, tedy pro rok 2022 částku 8 100 korun.
Minimální mzda a zákon o daních z příjmů
Podle zákona o daních z příjmů se od daně osvobozuje příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze do částky ve výši 36násobku minimální mzdy. V roce 2022 tudíž budou od daně z příjmů osvobozeny důchody do výše 583 200 korun za rok. Dále má zvýšení minimální mzdy vliv na možnost dosáhnout na daňový bonus. Na něj má v roce 2022 nárok ten poplatník, který ve zdaňovacím období měl příjem alespoň ve výši šestinásobku minimální mzdy, tedy poplatník s ročními příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti dosahujícími alespoň 97 200 korun. Minimální mzda ovlivňuje také maximální výši slevy za umístění dítěte, která se pro rok 2022 zvýší na 16 200 za rok.
Průměrná mzda
Průměrná mzda pro rok 2022 vzrostla na 38 911 korun na základě nařízení vlády č. 356/2021 Sb.
Pojistné na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Průměrná mzda ovlivňuje také minimální a maximální vyměřovací základy a výši záloh na pojistné u osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Maximální roční vyměřovací základ pro zaměstnance i OSVČ pro účely sociálního zabezpečení je stanoven ve výši 48násobku průměrné mzdy, tzn. 1 867 728 korun (strop pro platbu zdravotního pojištění stanoven není).
Všechny OSVČ vykonávající hlavní činnost dále musí na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění platit měsíční zálohy, které se odvozují z hrubého zisku OSVČ dosaženého v minulém období. Vždy však musí být placena alespoň minimální výše měsíční zálohy. Tato minimální záloha se odvíjí od průměrné mzdy. Nová výše minimální zálohy na sociální zabezpečení pro OSVČ v roce 2022 činí 2 841 korun a nová výše minimální zálohy na zdravotní pojištění v roce 2022 činí 2 627 korun. Pokud OSVČ vykonává výdělečnou činnost jako vedlejší, vzniká jí povinnost být účastna důchodového pojištění, pokud rozdíl příjmů a výdajů přesáhne 2,4násobek průměrné mzdy, pro rok 2022 se jedná o částku 93 387 korun.
Paušální daň
Nová výše paušální daně v roce 2022 činí 5 994 korun. Podrobnější informace o paušální dani se dozvíte v článku na odkazu níže.
Daň z příjmů
Progresivní sazba daně z příjmů ve výši 23 procent se uplatní z té části daňového základu, jež přesahuje za zdaňovací období 48násobek průměrné mzdy, tedy částku 1 867 728 korun.