Důchod 2019: Spočítejte si výši penze

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia.cz

Projekt Plníme přání seniorům
2
Fotogalerie

Výpočet starobního důchodu je individuální záležitostí a ovlivňuje ho celý průběh důchodového pojištění. V neposlední řadě také záleží, jak se každoročně domluví na změně výše důchodů vláda. Zatímco ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tlačí na rychlejší růst penzí, ministerstvo financí je střídmější.

Do penze můžete letos odejít, pokud dovršíte důchodového věku a získáte potřebnou dobu důchodového pojištění alespoň 35 let. Do této doby se podle zákonných pravidel započítávají náhradní doby pojištění (například péče o dítě do čtyř let věku, základní vojenská služba, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, nebo třeba doba péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby aj.).

Pokud někteří nesplníte podmínku 35 let důchodového pojištění, nárok na starobní důchod vám může vzniknout v případě, že získáte alespoň 30 let „čisté“ doby pojištění, tzn. bez náhradních dob.

Žádost o důchod

Pokud se chystáte do důchodu, prvním krokem bude pochopitelně vaše žádost. Podávat ji budete osobně na vám příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení. Pokud byste se na úřad sami nemohli dostavit, můžete zmocnit jinou osobu, které dáte plnou moc. Jestliže je důvodem vaší neschopnosti zdravotní stav, může za vás žádost vyřídit někdo z rodiny. Potřebuje k tomu potvrzení lékaře o vašem zdravotním stavu.

Spočítejte si s naší kalkulačkou, kdy půjdete do důchodu >>>

Na OSSZ po vás budou chtít průkaz totožnosti. Pokud se vás to týká, budete muset samozřejmě předkládat i doklady náhradních dob pojištění. Dále pak doklady o dobách pojištění, které ČSSZ nemá v evidenci. A také případně vyplněný a bankou potvrzený tiskopis pro výplatu důchodu na účet.

Důchodový věk v roce 2019

  • muži narození v období od září 1955 do června 1956;
  • bezdětné ženy narozené v lednu až říjnu 1956;
  • ženy narozené v lednu až říjnu 1957, které vychovaly jedno dítě;
  • ženy narozené v lednu až říjnu 1958, které vychovaly dvě děti;
  • ženy narozené v lednu až říjnu 1959, které vychovaly tři či čtyři děti;
  • ženy narozené v lednu až říjnu 1960, které vychovaly pět a více dětí.
Zdroj: ČSSZ

Důchodová kalkulačka

Výše starobního důchodu je závislá jednak na délce získané doby pojištění a výše příjmů v tzv. rozhodném období. Vypočítá se z příjmů od roku 1986 až do roku, který předchází přiznání důchodu. Toto pravidlo platí už od roku 1996 (předtím se důchody počítaly z příjmů za posledních 10 před nárokem na důchod).

Pokud tedy nastoupíte do důchodu letos, váš důchod se bude počítat z výdělků za roky 1986 až 2018. Započítávají se přitom všechny příjmy, které podléhají odvodu pojistného na důchodové pojištění. Naopak dávky, jako je třeba podpora v nezaměstnanosti, na výši důchodu vliv nemají.

Důchodová kalkulačka 2019: Spočítejte si výši vašeho důchodu

Důchod 2020

I pro orientační výpočet, například při odchodu do důchodu až v příštím roce, budete potřebovat přehled o dobách důchodového pojištění, které jste za dobu své pracovní činnosti získali. Tyto údaje můžete získat z informativního osobního listu důchodového pojištění (IOLDP), o který můžete ČSSZ jednou ročně zdarma požádat, nebo online prostřednictvím ePortálu ČSSZ.

Lidem, kterým se blíží důchodový věk, posílá ČSSZ přehledy „důchodového konta“ automaticky, aniž by museli žádat.

Parametry pro výpočet v roce 2019

  • rozhodné období je od roku 1986 do 2018;
  • výše základní výměry důchodu je 3 270 korun;
  • redukční hranice pro stanovení výpočtového základu: I. hranice 14 388 korun a II. hranice 130 796 korun;
  • procentní výměra důchodu činí za každý celý rok důchodového pojištění získaný do doby nároku na důchod 1,5 procenta výpočtového základu. Výpočtový základ se stanovuje z osobního vyměřovacího základu (průměru příjmů za rozhodné období, příjmy se upravují příslušnými koeficienty na úroveň současné hodnoty) tak, že částka do I. redukční hranice náleží v plné výši, z částky nad I. do II. redukční hranice náleží 26 procent, k částce nad II. redukční hranici se nepřihlíží.
Zdroj: ČSSZ

Důchody a OSVČ

V průměru mnohem nižší důchody než zaměstnanci pobírají osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Důvodem jsou nízké platby na sociální pojištění, které jednotliví živnostníci během své aktivní kariéry odvádějí. Například před pěti lety Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) upozornilo, že zatímco u zaměstnance roční platba pojistného na důchodové pojištění činila průměrně 76 116 korun, u OSVČ to bylo jen 32 184 korun. Mnozí z nich přitom platí jen minimální zálohy, tedy nejnižší možnou částku.