V letošním roce vydá 137 zemí světa státní dluhopisy v objemu 10,4 bilionu USD (232 bilionů korun). To je sice o 30 procent méně než v roce 2020, avšak o třetinu více, než činil průměr z let 2016 až 2019, tedy doby před pandemií nemoci covid-19. Uvedla to v dnešní zprávě agentura S&P Global Ratings. Navzdory ekonomickému oživení zůstanou půjčky vysoké kvůli požadavkům na konverzi dluhu a válce na Ukrajině.
Zvyšování úrokových sazeb bude tlačit vzhůru náklady na státní dluh, upozornili analytici S&P. To způsobí další potíže státům, které nebyly schopné znovu nastartovat ekonomický růst, snížit závislost na financování v cizích měnách a kde jsou úroky dluhopisů již nyní v průměru mimořádně vysoké.
Půjčky v rozvíjejících se ekonomikách Evropy, Blízkého východu a Afriky stoupnou do konce letošního roku o 253 miliard na 3,4 bilionu USD. Egypt, který nedávno požádal o pomoc Mezinárodní měnový fond, předstihne Turecko a stane se největším emitentem státních dluhopisů v regionu.
Analytici JPMorgan tento týden varovali, že na rozvíjejících se trzích by míra selhání u firemních dluhů mohla letos dosáhnout až 8,5 procenta. To je více než dvojnásobek odhadu z doby před ruskou invazí na Ukrajinu, kdy čekali analytici míru selhání 3,9 procenta. Je to také nejvyšší údaj od globální finanční krize, upozornila agentura Reuters.
