Finanční a zdravotní gramotnost se nevylučují. Právě naopak | E15.cz

Finanční a zdravotní gramotnost se nevylučují. Právě naopak

Ilustrační foto
Ilustrační foto
• 
ZDROJ: Shutterstock

Daniel Tácha

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Finanční gramotnost jde podle odborníků často ruku v ruce s takzvanou zdravotní gramotností. Lidé s vyšším povědomím o zdravém způsobu života lépe zvládají úkoly v zaměstnání, zvykají si na pracovní režim a častěji dosahují odpovědnějších pracovních pozic.

Letní prázdniny bez lockdownů jsou výborná příležitost k návratu dětí a mládeže do fyzické a psychické kondice. Zdravěji jíst, více se hýbat a odpočinout si od online světa, to vše snižuje podle odborníků rizikové chování v dospělém životě a zvyšuje šance na úspěch. A to i finanční.

„I když se to nemusí úplně na první pohled zdát, tak finanční gramotnost jde často ruku v ruce i s takzvanou zdravotní gramotností a oběma se je třeba učit již od dětských let,“ říká finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss s dovětkem, že k jeho názoru ho přivedlo pozorování mnoha klientů, kteří se dostali do finančních problémů právě kvůli nezdravému životnímu stylu a špatným návykům z dětství.

„Syn jedné z mých klientek vyrůstal ve skutečně slabém sociálním prostředí, bez jakýchkoliv podnětů, neměl pevné zázemí, žádné záliby ani pevnější kamarádské vztahy a navíc měl velmi nízké sebevědomí,“ doplňuje Weiss.

Dodává, že v učňovských dobách pak chlapec trávil více času ve výčepech než na hodinách praktické či teoretické výuky. Výsledek podle něj je, že dnes již 30letý muž nevydrží v jednom zaměstnání déle než půl roku, protože když se mu nechce, tak do práce prostě nejde.

Tip: Jak si vybrat dobré pojištění? Poradíme

„Sám není schopen si nahlásit na úřadě ani stavy spotřeby vody a vyúčtování za energie chodí na adresu matky, která mu spravuje i jeho nahodilé finance,“ upřesňuje finanční poradce s tím, že matka se spokojila alespoň s dohodou, že jí měsíčně předá třetinu ze svého příjmu, pokud tedy zrovna nějaký má.

Zdravé návyky doporučují i psychologové

Podle psychologů žáci s vyšším povědomím o zdravém způsobu života bývají prokazatelně spokojenější, zdravější a podstatně méně náchylní k rizikovému chování, jako je například riziková konzumace alkoholu, užívání drog, závislost na online světě, hazardní hráčství, nezdravé stravování, ale i negramotné nakládání s penězi. Později lépe zvládají úkoly v zaměstnání, zvykají si na pracovní režim a častěji dosahují odpovědnějších pracovních pozic.

Naopak školáci s nedobrým základem z rodiny bývají podle nich náchylnější k duševním poruchám. Ty se později projevují například i neschopností plánovat své výdaje, špatnou pracovní morálkou a nahodilým půjčováním si peněz na zbytné spotřební zboží a služby.

To ostatně nepřímo potvrzují nedávné výsledky průzkumu J&T Banky, který mapoval, jak žijí čeští a slovenští dolaroví milionáři. Tedy lidé, jejichž finanční majetek je nad 20 milionů korun. V průzkumu mimo jiné stojí: „Zatímco rodiče z řad dolarových milionářů trápí, že jejich potomci nemají takový tah na bránu jako oni, zástupci rodičů z obecné populace mnohem více řeší, jak naučit děti žít reálný život mimo jejich online svět.“

PR manažerka banky Monika Veselá to vysvětluje následovně: „Je to dáno i tím, že děti z majetnějších rodin mají více koníčků a méně času na sociální sítě.“

Péče o zdraví vede k zodpovědnosti a spokojenosti

Souvislost mezi úrovní znalostí, jak pečovat o své duševní a fyzické zdraví, a chováním v pozdějších letech, tedy třeba i náklonností k rizikovém chování nebo naopak lepším studijním a pracovním úspěchům potvrzují výsledky mezinárodní studie HBSC (Health Behavior in School-aged Children) z Univerzity Palackého v Olomouci. Informace v ní vědečtí pracovníci získávali od dětí ve věku od 13 do 15 let z celkem 230 českých škol.

„Školáci s nižším hodnocením zdravotní gramotnosti vykazují prakticky ve všech porovnávaných kritériích výrazně horší výsledky. Jde o nejrůznější aspekty fyzického i duševního zdraví,“ říká vedoucí výzkumného týmu z UP Michal Kalman.

Upřesňuje, že mladé s nezájmem o své zdraví výrazně častěji trápí psychosomatické obtíže, sužují je deprese a v životě nejsou celkově spokojení. Oproti tomu děti s vyšší úrovní zdravotní gramotnosti pak hodnotí svůj zdravotní stav i životní spokojenost několikanásobně lépe.

Podle odborníků platí, že ve školním roce stejně jako o prázdninách by neměly děti ponocovat, a je i na rodičích, aby na spánkovou hygienu svých dětí dohlédli. Spánek je totiž nezbytný pro regeneraci tělesných i duševních sil. Posiluje paměť, kreativitu a imunitní procesy.

Důležitý je i pravidelný pohyb

Spokojenost a dobrou náladu dětem přináší i přirozený pohyb, kterého však v posledních letech ubývá. Děti a dospívající mládež ve věku 5 až 17 let mají mít podle doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) minimálně hodinu fyzické aktivity denně. Přičemž by mělo jít o sportovní aktivitu od střední intenzity výše. Jako je například plavání, jízda na kole, běh či jízda na kolečkových bruslích.

Do dobré fyzické a psychické kondice vrátí děti a dospívající po roce a půl pandemie covidu i revize jejich jídelníčku. Zaměřit se v ní je třeba hlavně na pravidelný pitný režim a slazené nápoje v něm nahradit minerální a třeba i kohoutkovou vodou. Omezit spotřebu sladkého jídla a světlého pečiva na minimum a ukázat dětem, že i čokoládová tyčinka se dá nahradit ovocem nebo mléčným výrobkem. V obou případech to prospěje zdraví dětí i peněženkám rodičů.

Autor: Daniel Tácha

Mzdová kalkulačka