Home office: Zaměstnanci se v plném počtu do kanceláří nevrátí

Home office

Home office Zdroj: Shutterstock

Jak se v Česku rozšířila práce z domu
Home office
Home office
Home office
Home office
6
Fotogalerie

S rostoucí proočkovaností proti koronaviru se náš pracovní život vrací zpět do starých kolejí. Home office s námi ale už zůstane. Administrativní pracovníci se tak do kanceláří zřejmě nevrátí v plném počtu.

Ještě před dvěma lety byl home office pouze mimořádně využívaným benefitem pro některé administrativní pracovníky. V roce 2019 z domova pracovaly pouze čtyři procenta zaměstnanců. Jak vyplývá z květnového průzkumu personální agentury Advantage Consulting během koronavirové krize to bylo přibližně 32 procent zaměstnanců.

„Lze předpokládat, že i po odeznění všech protiepidemiologických opatření velká část firem alespoň částečně u práce z domova u svých zaměstnanců zůstane. Některé dokonce plánují své kanceláře zcela uzavřít,“ komentuje situaci majitelka Advantage Consulting Olga Hyklová.

Nejen benefit, ale úspory pro zaměstnavatele

Někteří zaměstnanci se tak už do kanceláří nevrátí. Firmy díky tomu mohou výrazně ušetřit. Loňský průzkum Advantage Consulting ukázal, že 30 procent firem ušetřilo na hrazení cestovních nákladů, 32 procentům poklesly náklady na tiskové služby a 21 procent firem uvedlo, že ušetřily za energie. Významnou úsporou pak mohou být právě nižší náklady za nájem kanceláří.

Podle BNP Paribas Real Estate nás čekají na trhu kancelářských prostor nové trendy. Půjde především o flexibilitu nájemních smluv a možnost zmenšování pronajímaných ploch s ohledem na aktuální podíl zaměstnanců pracujících z domova. Kancelářský trh by mohl očekávat oživení ve druhé polovině tohoto roku.

„Část nájemců bude po auditu potřeb svých týmů řešit situaci ve stávajících prostorách, část ale zamíří jinam. Pozorujeme, že v důsledku nejistoty trhu pronajímatelé už nyní nabízejí pružnější nájemní podmínky,“ doplňuje Lena Popova, vedoucí oddělení pronájmu kanceláří BNP Paribas Real Estate.

Home office neznamená nepřetržitou práci

Přestože práce na dálku skýtá výhody pro všechny zúčastněné, dlouhodobě nemusí vyhovovat. Lidem chybí kontakt s kolegy, anebo nemají doma vhodné prostory, stírá se také hranice mezi pracovním a osobním životem.

Zaměstnanci mohou mít strach odpojit se od e-mailu a mobilního telefonu, zprávy i telefonáty tak vyřizují i mimo pracovní dobu. „V současnosti existuje právo zaměstnance na odpočinek, které je pevně zakotveno v zákoníku práce. Není tu však žádný právní předpis, který by zakotvoval právo na odpojení se od pracovních komunikačních prostředků,“ připomíná Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Zaměstnavatel by v zájmu efektivity práce zaměstnanců i jejich duševní pohody měl lidem odpojení umožnit. Neustálé zvonění telefonu a notifikace příchozí pošty se na pracovním výkonu zcela jistě podepíší. Zaměstnanci tak mají stále zapnuté telefony a kontrolují příchozí e-maily, ať již z loajality vůči zaměstnavateli, anebo z obavy z negativních důsledků virtuální nepřítomnosti. „Vyřizování pracovních věcí i po pracovní době a stres spojený s nedostatkem skutečného odpočinku mohou vést až k syndromu vyhoření, depresím a jiným závažným zdravotním komplikacím,“ upozorňuje Hekšová.

Na obzoru je i legislativní zakotvení práva na odpojení. K přijetí souvisejícího předpisu vyzval Evropskou komisi v nedávné době Evropský parlament.