S pracovní neschopností zaměstnance spojeny i určité povinnosti, které přetrvávají i po zavedení systému eNeschopenek. O jaké povinnosti jde?
Dodržování vycházek a zdržování se v místě pobytu
Zaměstnanec má povinnost zdržovat se v určeném místě pobytu s výjimkou doby, na kterou má stanoveny vycházky. V prvních čtrnácti dnech může zaměstnance přijít zkontrolovat i zaměstnavatel. A z nepřítomnosti zaměstnance v místě pobytu pak také vyvodit důsledky – od možného snížení náhrady mzdy až po výpověď ze zaměstnání z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností dočasně práce neschopného. Posuzování toho, zda zaměstnanec dodržuje stanovený léčebný režim s ohledem na diagnózu však zaměstnavateli nepřísluší.
„Zaměstnavatel může ošetřujícího lékaře požádat o sdělení místa pobytu a vycházek zaměstnance, a o zhodnocení zaměstnavatelem zjištěných případů porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance,“ vysvětluje advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GSH Legal. Z uvedeného pak vyplývá i to, že zaměstnavatel musí vědět, kdo je ošetřujícím lékařem. V určitých situacích tak může diagnózu odvodit právě ze specializace ošetřujícího lékaře. „V případě zjištění porušení režimu zasílá ošetřujícímu lékaři stejnopis záznamu o provedené kontrole s uvedením rozhodných skutečností,“ dodává Rücklová.
Tip: Kalkulačka nemocenské
Informační povinnost
Kromě povinností zdržovat se v místě pobytu a dodržovat stanovené vycházky má zaměstnanec i povinnosti informační povahy. Musí totiž zaměstnavatele uvědomit o vzniku pracovní neschopnosti jako překážky v práci.
„Zaměstnanec musí i po zavedení eNeschopenky neprodleně informovat zaměstnavatele o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, která je překážkou v práci. A to například telefonicky, e-mailem nebo SMS zprávou,“ vysvětluje Klára Rücklová. „Nemusí mu však předávat žádné doklady, veškeré údaje si zaměstnavatel může ověřit prostřednictvím služeb ePortálu ČSSZ,“ dodává advokátka.
Podle zákona o nemocenském pojištění má zaměstnanec zaměstnavatele informovat nejen o vzniku dočasné pracovní neschopnosti ale i o době jejího trvání a okamžiku ukončení. S administrací pro mzdovou evidenci a ověřováním těchto informací zaměstnavatelům pomůže ePortál ČSSZ. „V souvislosti se zavedením eNeschopenky se zaměstnavatelům umožnilo kromě ověření informací o dočasné pracovní neschopnosti prostřednictvím ePortálu ČSSZ také nastavení zasílání notifikací prostřednictvím datových schránek či mzdového softwaru zaměstnavatele,“ doplňuje Jitka Drmolová z České správy sociálního zabezpečení. Notifikace nejsou automatické, ale zaměstnavatelé si je mohou aktivovat.
Kam zaměstnanci přijde náhrada mzdy a nemocenské?
Náhradu mzdy, stejně jako nemocenské, vznikl-li na ně zaměstnanci nárok, obdrží zaměstnanec automaticky stejným způsobem, jakým standardně dostává mzdu. V případě potřeby změny způsobu výplaty nebo čísla účtu pak může prostřednictvím speciálního tiskopisu požádat Okresní správu sociálního zabezpečení o změnu. Tiskopis lze odeslat elektronicky, anebo ho ze systému vytisknout a poslat poštou.
„Veškeré podklady a údaje k výpočtu nemocenského obdrží OSSZ elektronicky přímo od vašeho zaměstnavatele,“ uvádí na webových stránkách Česká správa sociálního zabezpečení. Výplatu dávky provede OSSZ do třiceti dnů od obdržení kompletních podkladů o výplatu dávky. Informaci o vyměřovacím základu, z něhož je dávka nemocenského vypočtena, pak pojištěnec najde v bankovním výpisu nebo na složence.
