Jaké informace může chtít exekutor od zaměstnavatele? | E15.cz

Jaké informace může chtít exekutor od zaměstnavatele?

Veronika Hejná

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Exekutor při provádění exekuce může po zaměstnavateli dlužníka vyžadovat součinnost. K součinnosti je zaměstnavatel povinen, jinak se vystavuje riziku uložení pořádkové pokuty. Jaké informace musí zaměstnavatel exekutorovi poskytnout a co by měl naopak odmítnout?

Zaměstnávání dlužníka v exekuci

Zaměstnávání osob v exekuci přináší zaměstnavatelům řadu povinností. Před podpisem pracovní smlouvy není zaměstnavatel oprávněn informaci o případné exekuci nebo insolvenci od zaměstnance vyžadovat, nesouvisí totiž bezprostředně s uzavřením pracovní smlouvy.

Po uzavření pracovní smlouvy se situace obrátí. Zaměstnanec je povinen informovat nového plátce mzdy o prováděných srážkách, tato informace je součástí potvrzení o zaměstnání (zápočtový list). Předchozí zaměstnavatel v něm uvede, zda jsou ze zaměstnancovy mzdy prováděny srážky, v čí prospěch, jaký orgán srážky nařídil, jak vysoká je pohledávka, pro kterou mají být srážky dále prováděny, jaká je výše dosud provedených srážek a jaké je pořadí pohledávky.

Provádění srážek ze mzdy je pro mzdovou účtárnu zaměstnavatele samo o sobě náročné. Zaměstnavatel totiž nese odpovědnost za to, že srážky ze mzdy vypočítá a provede správně a včas. Má-li jeden zaměstnanec více exekucí, situace je ještě více komplikuje.

Povinnost součinnosti: Ano, ale v určitých mezích

Soudní exekutor podle exekučního řádu může požadovat součinnost třetích osob a ty jsou povinny tuto součinnost poskytnout. Týká se to též zaměstnavatelů dlužníka. Pokud by zaměstnavatel požadavku exekutora na poskytnutí součinnosti nevyhověl, vystavuje se riziku uložení pořádkové pokuty až do výše 50 tisíc korun, a to i opakovaně.

Vzhledem k nejasnostem, které se v praxi objevovaly, vydalo Ministerstvo spravedlnosti ČR v roce 2020 metodické doporučení. „Ministerstvo je obeznámeno s případy, kdy excesivní postup soudního exekutora vedl k nepřiměřené administrativní zátěži plátců mzdy součinnostními dotazy, k vyžadování informací, které zákoník práce zakazuje plátci mzdy od zaměstnance zjišťovat, a ke stanovení příliš krátkých lhůt pro odpovědi,“ uvádí ministerstvo ve stanovisku.

Za přiměřenou lhůtu pro odpověď ze strany zaměstnavatele resort považuje přibližně patnáct dnů. Vychází ze lhůt, které exekuční řád zakotvuje pro úkony exekutorů. Tato lhůta může být ve zvlášť odůvodněných případech zkrácena, nikdy však nemá být kratší než sedm dnů.

Informace, které nesmí zaměstnavatel vyžadovat

Ministerstvo spravedlnosti dovodilo, že zaměstnavatel je povinen sdělit exekutorovi pouze skutečnosti vážící se k výši příjmu a k tomu, zda jsou prováděny srážky ze mzdy k uspokojení pohledávky jiného věřitele. Půjde především o informace o druhu zaměstnání, délce trvání, výši mzdy (nejvýše za posledních šest měsíců) a informace o již prováděných srážkách ze mzdy.

„Soudní exekutor prostřednictvím součinnostních dotazů nesmí po plátci mzdy povinného požadovat informace, které plátce mzdy od svého zaměstnance nesmí zjišťovat podle zákoníku práce, které nejsou relevantní pro provádění srážek ze mzdy, ani informace, které si je schopen zjistit jiným způsobem,“ píše ministerstvo.

Nelze tak vyžadovat sdělení ryze soukromých záležitostí (informace o rodinném stavu, anebo počtu dětí dlužníka), ani o tom, do jaké banky zaměstnavatel zasílá mzdu. Stejně tak nelze po zaměstnavateli požadovat, aby identifikoval, jakým automobilem se dlužník do práce dopravuje.

V některých odůvodněných případech by si exekutor mohl vyžádat kopie mzdových listů nebo výplatních pásek, nezbytnost takového požadavku však musí exekutor odůvodnit.

Autor: Veronika Hejná

Mzdová kalkulačka