Nezabavitelné minimum a chráněné účty

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Jak předejít exekuci?
Ilustrační foto
Exekuce
dětské exekuce
5
Fotogalerie

Od dubna mají začít fungovat tzv. chráněné účty, na kterých se budou dlužníkům v exekuci a insolvenci soustřeďovat nezabavitelná minima. Zřízení tohoto typu účtů umožňuje zákon č. 28/2021 Sb., který novelizuje související procesní předpisy.

Podstata chráněného účtu

Dlužníkovi musí i v exekuci nebo insolvenci zůstat minimálně tzv. nezabavitelná částka. Ta se od počátku letošního ledna vlivem navýšení normativních nákladů na bydlení zvedla na 7 872,80 koruny. Na každou vyživovanou osobu zůstává dlužníkovi třetina z jeho nezabavitelné částky, tj. 2 624,30 koruny.

V praxi se však stávalo, že dlužník přišel i toto minimum. V případě souběhu více exekucí totiž jeden z exekutorů mohl postihnout plat a vymáhat pohledávku srážkami ze mzdy, zatímco jiný exekutor obstavil účet. A právě tomu má chráněný účet zabránit – peníze, které se na něm soustředí, mají být nedotknutelné.

„Dlužníci nebudou muset kvůli obstavenému účtu řešit změnu způsobu výplaty důchodů či dávek složenkou, nebudou muset řešit vyvázání nezabavitelných prostředků z účtu návrhem na částečné zastavení exekuce,“ vítá přijatou úpravu ombudsman Stanislav Křeček. „Všechny tyto kroky odpadnou, což ve výsledku nejen pomůže dlužníkovi, ale sníží se i další administrativa na straně exekutorů, soudů a podobně,“ dodává veřejný ochránce práv.

Poté, co je bance doručeno nařízení výkonu rozhodnutí přikázáním pohledávky z bankovního účtu, má banka pět pracovních dnů od předložení žádosti dlužníka na to, aby zřídila chráněný účet. Na něj pak bude po splnění zákonem stanovených podmínek přeposílat nezabavitelné minimum, které dlužníkovi chodí od zaměstnavatele, rodiče plnícího vyživovací povinnost nebo z jiných zdrojů.

Zjednodušení neprošlo

Banky by měly chráněné účty poskytovat (bez poplatků za zřízení a vedení) od počátku dubna. Poslanecká sněmovna ale odmítla zjednodušující protinávrh senátorů. Tuto skutečnost považuje náměstek výkonné ředitelky a hlavní právník České bankovní asociace Filip Hanzlík za „velmi nešťastnou“.

„Potíž spočívá v tom, že v podobě, v jaké byl zákon sněmovnou schválen, nejsou banky schopny, a to ze zcela objektivních technologických a organizačních důvodů, povinnosti a postupy předvídané v tomto zákoně ve stanovené lhůtě plnit,“ upřesňuje Filip Hanzlík. Banky totiž podle Hanzlíka aktuálně nemají systémy, pomocí kterých by z účtů postižených exekucí odchytávaly platby nezabavitelných částek. Tyto částky pak mají následně přeposílat na chráněný účet. „Už tato samotná konstrukce je zjevně neefektivní,“ míní Hanzlík.

Zákonem předjímaný postup při zakládání chráněných účtů může způsobit problémy i dlužníkovi. Ten si na nový typ účtu nějakou dobu počká. Musí mít totiž v první řadě svůj běžný bankovní účet, který bude exekutorem obstaven. Teprve následně může požádat o otevření účtu chráněného.

Senát prosazoval řešení, při němž by obstavení běžného účtu nebylo podmínkou založení toho chráněného. Také plátci nezabavitelných částek mohli tyto peníze zasílat napřímo na chráněný účet.

„Velmi se obávám, že za současného stavu objektivně nebude možné na straně bank spustit chráněný účet od prvního dubna a výsledkem bohužel budou zklamaná očekávání a zčásti nejspíše i chaos,“ upozorňuje Filip Hanzlík z České bankovní asociace.