Uchazeči o zaměstnání čerpají řadu výhod. Úřad jim shání vhodnou práci, mohou mít právo na podporu v nezaměstnanosti, zdravotní pojištění za ně hradí stát. Nástrojů podpory nezaměstnaných osob však nesmí nikdo zneužívat, jinak mu hrozí vyřazení z evidence, a to se všemi negativními důsledky. Kdy může úřad uchazeče z evidence vyškrtnout a jak se proti neoprávněnému vyškrtnutí bránit?
Kdy může úřad práce vyškrtnout uchazeče z evidence
Pokud uchazeč o zaměstnání získá práci, anebo začne třeba podnikat, pozbývá evidence uchazeče na úřadě smysl. Uchazeč o zaměstnání si sice smí přivydělávat, jeho měsíční výdělek však nemůže přesáhnout polovinu minimální mzdy. Výkon práce nesmí uchazeči bránit v součinnosti s úřadem práce, ani být důvodem nepřijetí vhodného zaměstnání.
„Výkon této činnosti je uchazeč o zaměstnání povinen úřadu práce oznámit nejpozději v den nástupu k pracovnímu nebo služebnímu poměru a ve lhůtě stanovené úřadem práce dokládat výši měsíčního výdělku nebo odměny,“ připomíná Úřad práce ČR. Nesplnění povinnosti může být důvodem k vyloučení z evidence.
„Uchazeč bude také vyřazen, pokud není dle lékařského posudku dlouhodobě schopen plnit své povinnosti, pokud vykonává nelegální práci, jiným způsobem odmítá bez vážného důvodu součinnost, anebo (mimo jiné) bez vážného důvodu odmítne nastoupit do vhodného zaměstnání,“ doplňuje advokát Lukáš Mikeska z advokátní kanceláře Pikes Legal.
Úřad práce má uchazečům pomáhat
Podle Nejvyššího správního soudu má úřad práce s ohledem na veškeré důsledky vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání postupovat uvážlivě a „hledat proporcionalitu mezi těmito důsledky a závažností porušení povinností ze strany uchazeče o zaměstnání“.
V nedávném případě se Nejvyšší správní soud zastal ženy, která si spletla datum schůzky na úřadu práce. Namísto 26. listopadu 2018 přišla až 29. listopadu 2018, neboť si dle svého vyjádření do diáře poznačila chybný termín. Odvolání ženy proti rozhodnutí o vyřazení z evidence Ministerstvo práce a sociálních věcí nevyhovělo. Žena se obrátila na správní soud, který rozhodnutí úřadu práce i ministerstva zrušil. Ministerstvo se následně bránilo kasační stížností u Nejvyššího správního soudu. I Nejvyšší správní soud dal za pravdu ženě.
Konstatoval přitom, že zmeškání schůzky bylo pouze ojedinělé, jinak žena své povinnosti řádně plnila. Smyslem úřadu práce je zprostředkování zaměstnání, k čemuž by měla veškerá činnost úřadu směřovat. Vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání má představovat krajní opatření, ne běžný nástroj vyřizování agendy úřadu, uvádí Nejvyšší správní soud.
„Úmyslem zákonodárce při zakotvení možnosti vyřazení z evidence uchazečů o zaměstnání přitom nebylo bezesporu ‚trestat‘ uchazeče za každé bagatelní pochybení,“ připomíná Nejvyšší správní soud.
Potenciální zaměstnavatel musí dodržovat zákon
I potenciální zaměstnavatel, k němuž úřad práce uchazeče o zaměstnání posílá, musí postupovat v souladu se zákonem. Nemůže například požadovat výpis z rejstříku trestů, nejsou-li splněny podmínky stanovené zákoníkem práce. Také se nesmí se dopouštět diskriminačního jednání.
„Nejsou-li naplněny podmínky, aby mohl zaměstnavatel vyžadovat výpis z rejstříku trestů, a současně zaměstnavatel neprokáže potřebnost požadovaného osobního údaje, mohlo by se jednat o nezákonný postup zaměstnavatele a zároveň by uchazeč mohl mít vážný důvod k odmítnutí zaměstnání,“ upozorňuje advokát Mikeska.
V takovém případě by se zaměstnavatel mohl dopustit přestupku s hrozbou sankce od inspektorátu práce. Vyřadí-li úřad práce uchazeče z evidence z podnětu zaměstnavatele, který takto nezákonně postupoval, může se uchazeč proti takovému rozhodnutí odvolat. „Uchazeč může dát podnět inspektorátu práce vůči postupu zaměstnavatele a zároveň se musí odvolat proti rozhodnutí o vyřazení z evidence s odůvodněním, že měl závažný důvod pro odmítnutí vhodného místa,“ dodává Mikeska.
Jak se bránit proti vyřazení z evidence?
Rozhodnutí o vyřazení z evidence se lze bránit odvoláním podaným do patnácti dnů ode dne oznámení rozhodnutí. Proti rozhodnutí o odvolání lze následně ještě podat správní žalobu k soudu, lhůta pro podání této žaloby činí dva měsíce ode dne doručení rozhodnutí o odvolání.
„Také je možné požádat Ministerstvo práce a sociálních věcí o zahájení přezkumného řízení. Existuje i možnost podat podnět ombudsmanovi, ten však nemůže příslušné rozhodnutí zrušit ani změnit,“ uzavírá Lukáš Mikeska.
