Dovolená slouží k odpočinku. Zaměstnanci dostanou právo se odpojit
Práce z dovolené po večerech, anebo čtení pracovních e-mailů mimo pracovní dobu, to vše přispívá k celkové únavě a přepracovanosti. Hranice mezi pracovním a soukromým životem se stírá, o to více v době mimořádných opatření proti koronaviru při práci z domova. Právo na odpojení zakotví evropská směrnice.
Sice máte dovolenou, ale tu práci udělat musíte
Čerpání dovolené podle zákona určuje zaměstnavatel. Dovolenou by měl zaměstnanec vyčerpat v tom roce, v němž mu na ni vznikl nárok. Pokud se to nepodaří a dovolená je převedena (z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele, anebo nově od letošního roku za stanovených podmínek na základě odůvodněné žádosti zaměstnance), určí její čerpání zaměstnavatel do 30. června následujícího roku.
Nezřídka se stává, že i během dovolené musíte udělat nějakou práci. Je to obvyklé zejména u administrativních profesí, které k práci potřebují pouze telefon, počítač a připojení k internetu. Zaměstnanec však nemá povinnost být o dovolené tímto způsobem k dispozici, pokud se tak zaměstnavatel výslovně nedohodl.
„Zaměstnavatel nemá právo rozhodovat o tom, jak bude zaměstnanec trávit dovolenou, a nemůže tedy zaměstnanci nařídit, aby během dovolené pracoval,“ vysvětluje advokát Lukáš Mikeska z advokátní kanceláře Pikes Legal. To by ostatně bylo v rozporu s účelem institutu dovolené, která má díky poskytnutému minimálnímu volnu vést k obnově pracovních sil zaměstnance.
„Tedy během dovolené nemusí být zaměstnanec ani na mailu, telefonu, či jinak k dostižení, jedině že by si to zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli. Jedinou možnosti je odvolání z dovolené, přičemž však bude muset zaměstnavatel prokazovat, že odvolání bylo doručeno zaměstnanci,“ vysvětluje Mikeska. Při odvolání z dovolené je také zaměstnavatel povinen zaměstnanci uhradit i náklady, které mu odvoláním vznikly, jako je třeba náklad na cestu zpět nebo storno poplatky cestovní kanceláře.
Právo na odpojení, a to bez postihů
Ačkoliv zákoník práce upravuje dovolenou na zotavenou a přestávky v práci, nemáme prozatím žádný předpis, který by zakotvoval právo na odpojení se od telefonu nebo e-mailu.
„S ohledem na zachování rovnováhy mezi pracovním a osobním životem je nezbytné nastavit pravidla, aby zaměstnanci nebyli v neustálé pohotovosti, aby si mohli od práce odpočinout a nebyli vystavováni stresu stálým zvoněním pracovního telefonu nebo upozorněním na přicházející pracovní e-maily,“ uvádí ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.
V lednu letošního roku schválil Evropský parlament doporučení Komise k právu se odpojit. Byl přijat návrh směrnice o právu na odpojení. „Směrnice bude stanovovat minimální požadavky, které umožní pracovníkům využívajícím digitálních nástrojů a informační a komunikační technologie, aby uplatňovali právo odpojit se,“ vysvětluje advokát Mikeska.
Legislativa tedy umožní pracovníkům odpojení se od práce mimo své pracovní hodiny, a to bez postihů ze strany zaměstnavatele. Současně mají být stanoveny i minimální standardy pro práci na dálku. „V rámci této legislativní změny bude zakotveno, aby zaměstnavatelé neměli právo požadovat po zaměstnancích, aby byli k dispozici mimo pracovní dobu,“ uzavírá Lukáš Mikeska.
Většina zemí EU již práci na dálku reguluje, ale pouze čtyři – Belgie, Francie, Itálie a Španělsko uznávají právo na odpojení. Francie byla první v roce 2016. Navrhovaná směrnice Evropského parlamentu tak obsahuje obecné požadavky, které by měly všechny členské státy po jejím schválení ve svých vnitrostátních právních předpisech přijmout.
