Personalistům se blýská na lepší časy. Návrh novely zákoníku práce k transpozici dvou evropských směrnic má výrazně zjednodušit doručování pracovněprávních písemností. Dvoustranné dohody by mělo být navíc možno uzavírat přímo v informačním systému zaměstnavatele.
Doručování písemností zaměstnanci do vlastních rukou
Zákoník práce zakotvuje pravidlo, podle něhož mají být veškeré písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (a další zákonem vyjmenované písemnosti) doručovány do vlastních rukou zaměstnance. Primárním způsobem doručování je doručování na pracovišti. Není-li to možné, může si zaměstnavatel vybrat, zda písemnost předá poštovnímu doručovateli, anebo se pokusí zaměstnance osobně zastihnout jinde.
Pravidla pro doručování e-mailem jsou dnes nastavená tak, že je prakticky nelze splnit. Zaměstnanec by s takovým doručováním musel udělit písemný souhlas a poskytnout zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování. Zaměstnavatel následně musí písemnost podepsat uznávaným elektronickým podpisem. Tuto část ještě není tak obtížné splnit. Absurdní pravidlo, že se písemnost považuje za doručenou dnem, kdy „převzetí potvrdí zaměstnanec zaměstnavateli datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem“ je v ustanovení § 335 odst. 3 doplněno odstavcem 4. Ten uvádí, že doručení je neúčinné, pokud zaměstnanec datovou zprávu zaměstnavateli s potvrzením o obdržení e-mailu nezašle do 3 dnů od odeslání tohoto e-mailu.
Abyste tedy zaměstnanci doručili písemnost e-mailem, musí vám její přijetí do 3 dnů potvrdit datovou zprávou s uznávaným elektronickým podpisem. Zaměstnancům, kteří tento podpis nemají, tak nemůžete doručit písemnost určenou do vlastních rukou e-mailem, a pokud jej přeci jen mají, můžete jen doufat, že budou spolupracovat.
Soud doplňuje výklad uzavírání pracovněprávních smluv
V rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2061/2021 soud konstatuje, že jelikož zákoník práce sám neupravuje postup při uzavírání pracovněprávních smluv (hovoří pouze o doručování jednostranných právních jednání), je třeba využít podpůrně právní úpravu v občanském zákoníku.
„Ani zvláštní úprava doručování písemností v pracovněprávních vztazích (…) nemá zásadní význam pro posouzení předpokladů vzniku dvoustranného právního jednání (dohody); smyslem právní úpravy doručování písemností zaměstnanci je, aby se písemnost skutečně dostala do dispozice zaměstnance,“ připomíná Nejvyšší soud.
Novinky v návrhu novely zákoníku práce
V návrhu novely zákoníku práce ministerstvo připouští možnost uzavírat smlouvy elektronicky v platformách a aplikacích preferovaných nebo ovládaných zaměstnavatelem. Budou-li dvoustranná právní jednání, jimiž jsou pracovní smlouva, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, jejich změny či dohody o ukončení těchto pracovněprávních vztahů, uzavírána elektronicky, nově bude třeba jejich vyhotovení doručit na vlastní elektronickou adresu zaměstnance. Důvodem je to, aby zaměstnanec získal písemné vyhotovení smlouvy. Při uzavření elektronické smlouvy je možné, aby od ní zaměstnanec nejpozději do 7 dnů od doručení odstoupil (to se však netýká dohod o ukončení zaměstnání).
„Napříště bude možné většinu pracovněprávních dokumentů podepisovat a doručovat elektronicky, aniž by bylo třeba dodržet určitou úroveň elektronického podpisu stran. Svítá tak naděje na v podstatě kompletní digitalizaci HR agendy,“ míní advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal.
Ačkoliv mzdové smlouvy bude možné uzavírat elektronicky, u mzdového výměru jakožto jednostranného právního jednání zaměstnavatele vůči zaměstnanci bude nutno dodržet přísnější formu doručování. „Doufejme, že se mzdový výměr do méně formální kategorie dostane ještě v průběhu legislativního procesu,“ uvádí Rücklová.
Novinky mají nastat i u obecné právní úpravy doručování podle zákoníku práce – dojde ke zrovnoprávnění osobního doručení na pracovišti s elektronickou komunikací opatřenou uznávaným elektronickým podpisem či komunikací prostřednictvím datové schránky. Nadále bude s elektronickým doručováním muset zaměstnanec vyslovit písemný souhlas a poskytnout zaměstnavateli vlastní elektronickou adresu pro doručování.
„Velkou novinkou je v případě elektronického doručování také fikce doručení, obdobně jak ji známe u doručování do datové schránky zaměstnance. Pokud zaměstnanec nepotvrdí převzetí písemnosti zaslané e-mailem ve lhůtě 10 dnů od jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty,“ vyzdvihuje Klára Rücklová. Doposud musel zaměstnanec včas potvrdit doručení e-mailu datovou zprávou s uznávaným elektronickým podpisem. „Uvedené změny velmi vítám. Stávající právní úprava totiž činila elektronické doručování důležitých dokumentů v praxi v podstatě nemožným, což připouští i důvodová zpráva k návrhu zákona,“ uzavírá advokátka.
