Novela zákoníku práce: Přehled hlavních změn | E15.cz

Novela zákoníku práce: Přehled hlavních změn

Veronika Hejná

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Dlouho očekávaná novela implementující do zákoníku práce dvě evropské směrnice je na světě. Přináší právní úpravu práce na dálku, elektronické uzavírání pracovněprávních smluv i novinky týkající se informování o obsahu pracovněprávního vztahu.

Novelu zákoníku práce předložilo ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení v září. V průběhu legislativního procesu může doznat ještě řadu změn. Hlavní principy novely vyplývají ze dvou evropských směrnic – směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnice o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách.

Informace o obsahu pracovního poměru

Návrh výrazně zkracuje lhůtu pro zaměstnavatele, v níž jsou povinni písemně informovat zaměstnance o obsahu pracovního poměru. Ponovu bude zaměstnavatel muset zaměstnance informovat nikoliv do 30 dnů, ale do 7 dnů od vzniku pracovního poměru. Mezi povinné informace se doplňuje například také informace o době, trvání a podmínkách zkušební doby, anebo o postupu, který musí zaměstnavatel dodržet při rozvazování pracovního poměru. V případě změny musí zaměstnavatel zaměstnance informovat bezodkladně, nejpozději však k datu účinnosti změny. Povinné informace může zaměstnavatel zaměstnanci zaslat též elektronicky.

Směrnice počítala s rozdělením informační povinnosti do dvou kategorií – některé informace měl zaměstnavatel poskytnout do sedmi dnů, jiné do jednoho měsíce. Ministerstvo ale zvolilo jednotnou sedmidenní lhůtu. „Stávající třicetidenní lhůta není dle mého názoru i názoru legislativců přiměřená ani potřebná, jde o podstatné informace, které by měl mít zaměstnanec co nejdříve,“ připomíná advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal.

Nová práva u DPP a DPČ

Řada novinek se týká navrhované právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o pracovní činnosti a dohody o provedení práce. „U pracovněprávních vztahů vzniklých na základě DPČ a DPP nás čeká řada revolučních novinek. Zaměstnanci mají mít zákonné právo na dovolenou, na veškeré překážky v práci ve stejném rozsahu jako zaměstnanci v pracovním poměru, stejně jako na příplatky za práci ve svátek, o víkendu, v noci či ve ztíženém pracovním prostředí,“ vyjmenovává Rücklová.

Doposud bylo možné sjednat právo zaměstnance na dovolenou právě jen u dohody o pracovní činnosti. Ponovu má být automaticky již v zákoníku práce zakotveno právo dohodářů na dovolenou, a to i v případě DPP. Podmínkou vzniku práva bude, obdobně jako je tomu nyní u pracovního poměru, že pracovněprávní vztah založený dohodou trvá minimálně čtyři týdny (nepřetržitě) a zaměstnanec odpracoval čtyřnásobek své týdenní pracovní doby.

Jelikož rozsah dovolené vyplývá ze stanovené týdenní pracovní doby, která pro dohodáře není stanovena, pro účel určení dovolené zakotvuje novela pravidlo, že u zaměstnanců pracujících na DPP se za týdenní pracovní dobu považuje vždy právě deset hodin týdně. U DPČ se nově se navrhuje stanovit vyrovnávací období na 26 týdnů, namísto stávajících 52 týdnů.

V souladu s evropskou směrnicí o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách získají dohodáři možnost požádat o přechod na pracovní poměr.  Podmínkou bude, aby vztah založený dohodou trval v předchozích dvanácti měsících alespoň šest měsíců. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen do jednoho měsíce odpovědět a svou odpověď odůvodnit. „Nejedná se o automatickou povinnost zaměstnavatele takové žádosti vyhovět, nicméně je na něj kladen poměrně vysoký tlak ve formě písemné a odůvodněné odpovědi v určité lhůtě,“ doplňuje advokát Jakub Oliva z advokátní kanceláře ARROWS.

Práce mimo pracoviště zaměstnavatele

Pro případ sjednání práce z jiného místa než je pracoviště zaměstnavatele má být uzavřena písemná dohoda o práci na dálku. Novela stanoví hlavní náležitosti dohody – sjednané místo či místa, způsob komunikace, přidělování a kontroly odvedené práce. Novinkou bude též specifikace způsobu náhrady nákladů ze strany zaměstnavatele, a to buď ve výši prokázaných výdajů, anebo paušálem.

Ve výjimečných případech bude zaměstnavatel moci práci na dálku nařídit, v takovém případě nebude dohoda uzavírána. „Návrh zákona počítá s celou řadou povinných obsahových náležitostí jak dohody, tak písemného nařízení zaměstnavatele, čemuž musí zaměstnavatelé přizpůsobit vzory svých stávajících dokumentů,“ vysvětluje Klára Rücklová.

Elektronické doručování

Podle stávajícího znění zákoníku práce je elektronické doručování písemností určených do vlastních rukou zaměstnance prakticky nemožné. Jestliže zaměstnanec souhlasil se zasíláním na e-mailovou adresu, v případě, že nepotvrdí následně přijetí písemnosti do 3 dnů od doručení, a to datovou zprávou s uznávaným elektronickým podpisem, doručení na e-mail je neúčinné.

Novinkou, kterou novela přináší, je zakotvení fikce doručení po 10 dnech. Ponovu by tak bylo nutné doručení písemnosti potvrzovat. Nepotvrdí-li tak zaměstnanec převzetí datovou zprávou, považuje se písemnost za doručenou po uplynutí oněch 10 dnů. Podmínkou pro elektronické doručování je však to, že s tím zaměstnanec vyslovil písemný souhlas a poskytl vlastní elektronickou adresu pro doručování.

Autor: Veronika Hejná

Mzdová kalkulačka

Newslettery