Krach ruské banky Sberbank ukázal na rizika při výběru banky | E15.cz

Krach ruské banky Sberbank ukázal na rizika při výběru banky

Dan Tácha

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Ruská banka Sberbank v Česku po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zkrachovala a její klienti se dostali do potíží. Nebylo jich málo. Banka měla celkem 106 tisíc klientů, 95 tisíc byly fyzické osoby, 11 tisíc bylo právnických osob.

Celkem měli klienti u banky vklady za 24,4 miliardy korun, 30 osob pak mělo v bance vklady nad sto milionů korun. A i když Garanční systém finančního trhu vyplácí vklady všem klientům, mnoho z nich má velký problém. Jedná se zejména o obce a kraje. Svaz měst a obcí již potvrdil, že 180 obcí a 5 krajů se aktuálně nemůže dostat ke svým finančním prostředkům uloženým u ruské banky. Jedná se celkem asi o 5 miliard korun. Situaci řeší stát. Ten dotčeným obcím a krajům již přislíbil, že jim vyplatí předčasně, teď v květnu, státní příspěvky za výkon státní správy, a to za celý letošní rok.

I charakter banky je důležitý pro její výběr

Podle někdejšího člena představenstva ČSOB, dnes manažera nově vznikající banky Partners, Marka Ditze je majitel banky a motivace jeho bankovní investice jedním z klíčových rizik pro klienty jakékoli banky. A i proto jsou banky předmětem zájmu regulátorů trhu.

„Avšak případ Sberbank nám připomněl, jak může původ nebo chování majitele působit problematicky i v jinak zdravém prostředí,“ vysvětluje Marek Ditz a dodává, že na pozoru je třeba se mít i před bankami, které vznikly jen jako zdroj levných peněz pro aktivity jejich majitelů na zahraničních trzích. Často mnohem rizikovějších, než je trh České republiky. Charakter vlastníka banky je podle něj důležitý ale i z dalšího pohledu.

„Dlouhodobě mi spíš vadí, že majitelé tuzemských bank upřednostňují dividendy před inovacemi. Zavírají oči nad technologickém dluhem, který se vytvořil a do budoucna ohrožuje jejich konkurenceschopnost. Na což doplácejí zase a jen jejich klienti,“ vysvětluje.

Podle něj není třeba jmenovat konkrétní banky, stačí se podívat na pražskou Burzu cenných papírů a určit si, které z titulů na jejím parketě patří ke klasickým dividendovým titulům. Jsou to tituly všech tuzemských velkých bank. Kdo by pak chtěl být i jizlivý, mohl by klást Čechům provokativní otázku. Například – řekněte, kdo a za kolik se vám stará o peníze, a my vám řekneme, jak chytří jste.

„Napojení českého trhu na kulturně blízké státy EU je myslím přirozené. Někdy to ale přináší určitou pohodlnost a sebeuspokojení z minulých úspěchů,“ odpovídá kulantně Marek Ditz.

Český bankovní trh je bezpečný, ale…

Tuzemský bankovní trh patří bezesporu k velice bezpečným trhům. Což potvrzují i pravidelné zátěžové testy centrální banky. Marek Ditz říká, že z hlediska bezpečnosti bank by se určitě neobával bank, které jsou součástí strategicky významných finančních skupin, jejichž vlastníci sídlí v Evropské unii. Způsob jejich regulace od poslední finanční krize v podstatě vylučuje jakýkoliv negativní vliv.

„Jedinou výjimkou pro mě je pravidelné vyplácení 100procentních dividend. Zde bych byl na pozoru, protože to je pro mě signál, že vlastník neposiluje kapitál, nepodporuje růst a neinvestuje do své lokální dcery. Fakticky tak nevěří v její potenciál, když stahuje peníze jinam,“ upřesňuje.

Pozornost si podle něj také vyžaduje, když banka umísťuje zdroje ve skupině. To je do firem kontrolovaných majitelem nebo do jeho zahraničních aktivit. Anebo případně navádí své klienty prostřednictvím svých podílových fondů do investic, které jsou vlastnicky či jinak propojeny s bankovní matkou. Což nemusí být vždy špatně, ale ani nemusí být vždy v zájmu samotných klientů. Jiný problém pak podle něj je, když jsou tuzemské banky jen určitou kopií svých zahraničních matek bez důrazu na specifika a potřeby tuzemského trhu.

„Česká populace je například technologicky méně konzervativní a ráda zkouší nové služby. Zdejší finanční trh tak má některá specifika a jinou dynamiku než třeba eurozóna nebo staré evropské trhy. A je otázka, zda to tuzemské ‚zahraniční‘ banky dostatečně zohledňují,“ dodává.

Autor: Dan Tácha

Mzdová kalkulačka

Newslettery