Doručování zaměstnancům je v současné době noční můrou mnoha zaměstnavatelů. K doručování poštou totiž mohou přikročit až poté, co vyčerpali možnosti osobního doručení nejen na pracovišti, ale i v bytě zaměstnance nebo kdekoliv může být zastižen.
Zákoník práce stanoví, ve kterých případech je danou písemnost nutno doručit do vlastních rukou zaměstnance a v jaké posloupnosti se musí zaměstnavatel snažit o osobní doručení. Novela zákoníku práce, kterou již schválil Parlament, může zaměstnavateli významně ulehčit. Pokud zaměstnance nezastihne na pracovišti, už ho nemusí nahánět doma, ale písemnost může zaslat i poštou. Novinka má nabýt účinnosti na začátku příštího roku.
Změna v posloupnosti doručování
Do vlastních rukou se doručují veškeré dokumenty související se vznikem, změnami a ukončením pracovního poměru. Nejtypičtějším případem je doručování výpovědi z pracovního poměru.
„Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních ruku na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,“ stojí v ustanovení § 234 odst. 2 zákoníku práce. V současné době tedy musí zaměstnavatel vyčerpat všechny možnosti osobního doručování, než se pokusí doručovat poštou.
Pokud zaměstnanec odmítne písemnost na pracovišti převzít, považuje se za doručenou i v případě, že se s jejím obsahem zaměstnanec neseznámil. Nepodaří-li se doručit na pracovišti, má se zaměstnavatel pokusit zaměstnance zastihnout v jeho bytě anebo kdekoliv jinde. Může jít například o místo, kde je zaměstnanec na dovolené, anebo i v restauraci, v obchodě nebo na ulici.
Od příštího roku se povinnost na osobní doručení zaměstnanci do vlastních rukou bude vztahovat pouze na doručování na pracovišti. „Zaměstnavatel se bude moci rozhodnout, zda písemnost (například výpověď) zaměstnanci doručí osobně kdekoliv mimo pracoviště, nebo zda mu ji doručí prostřednictvím pošty, sítě nebo služby elektronických komunikací nebo nově prostřednictvím datové schránky,“ upřesňuje advokát David Borovec z advokátní kanceláře Borovec Legal.
Doručování do datové schránky
Zákoník práce v současné době umožňuje doručování prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, to je však komplikované. „Prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací lze doručovat jen tehdy, jestliže zaměstnanec s tímto způsobem doručování vyslovil písemný souhlas a poskytl zaměstnavateli elektronickou adresu pro doručování,“ upozorňuje advokátka Lucie Demeterová z advokátní kanceláře Demeter Legal. Taková písemnost musí být podepsána uznávaným elektronickým podpisem a doručena je až dnem, kdy převzetí zaměstnanec potvrdil datovou zprávou podepsanou svým uznávaným elektronickým podpisem. „Pokud by se písemnost vrátila jako nedoručitelná anebo jestliže ji zaměstnanec do 3 dnů od odeslání nepotvrdil datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem, doručení písemnosti je neúčinné,“ dodává advokátka.
Nově bude umožněno doručování do datové schránky, které je též podmíněno předchozím písemným souhlasem zaměstnance. „Rozdíl je v tom, že pokud se zaměstnanec ve lhůtě deseti dnů od dodání písemnosti nepřihlásí do datové schránky, bude se písemnost považována za doručenou fikcí, na rozdíl od písemností zaslaných sítí nebo službou elektronických komunikací, kde je doručení fikcí vyloučeno,“ upřesňuje David Borovec.
Sladění úložních lhůt
Standardní lhůta pro vyzvednutí zásilky je podle Poštovních podmínek České pošty patnáct dnů, zatímco podle platného znění zákoníku práce má být zaměstnanec doručovatelem vyzván, aby si písemnost vyzvedl do deseti pracovních dnů. Poté nastává fikce doručení. Problém to činí především na sklonku roku, kdy vlivem řady státních svátků může úložní lhůta patnácti kalendářních dnů uplynout dříve než zákoníkem práce stanovená lhůta deseti pracovních dnů. V takovém případě by totiž k doručení vůbec nemohlo dojít. Novela nyní tyto úložní lhůty sjednotí.
„Z pohledu doručování doporučenou poštou do vlastních rukou se mění úložní lhůta (s ohledem na běžnou úložní lhůtu) z deseti pracovních na patnáct kalendářních dnů,“ potvrzuje David Borovec. Podle něj je jednoznačně pozitivním i další změna týkající se doručování poštou. „Jde o zmírnění formálního požadavku ohledně doručovací adresy zaměstnance, kterou napříště již nebudou jakákoliv poslední adresa zaměstnance, která je zaměstnavateli známa, ale jen adresa, kterou zaměstnanec zaměstnanci písemně sdělí,“ uvádí Borovec.
Další komplikací při doručování byla dosavadní poučovací povinnost doručovatele. „Dochází k vypouštění povinnosti poštovního doručovatele provést písemný záznam o poučení o následcích odmítnutí převzetí písemnosti zaměstnancem, kdy však sama povinnost seznámit zaměstnance s těmito následky, zejména fikcí doručení, i nadále trvá,“ upozorňuje David Borovec. „Pro zaměstnavatele to tak znamená i nadále používat zvláštní obálky, které budou obsahovat příslušné poučení,“ uzavírá advokát.
