O příspěvky z Antiviru žádají nejvíc malé firmy | E15.cz
KoronaHelpdesk E15

Jak vydělat v těžkých časech

Více k tématu

O příspěvky z Antiviru žádají nejvíc malé firmy

O příspěvky z Antiviru žádají nejvíc malé firmy
.
• 
ZDROJ: Aneta Chmelařová

ČTK

Část podnikatelů si stěžovala na dlouhé vyřizování. Poukazovali na to, že vyplatili už peníze za duben, ještě jim ale nedorazily příspěvky za březen. Někteří také uváděli, že ještě nedostali peníze, ale už u nich byla kontrola. Podle ministerstva úřady práce dohodu o podpoře podepsaly v průměru do 1,25 dne. Jak dlouho jim pak trvalo vyřízení příspěvků a jejich odeslání, analýza neobsahuje. Odbory a zaměstnavatelské organizace ale program Antivirus chválí.

Ministerstvo práce ho spustilo 6. dubna. Firmy nejdřív elektronicky podají žádost. Po ní s nimi úřad práce podepíše dohodu o podpoře. Po vyplacení mezd a úhradě odvodů podnik pošle úředníkům vyúčtování, po jeho vyřízení pak od státu obdrží peníze na náhrady mezd. Možné je získat dva druhy příspěvků. Příspěvek A dorovná 80 procent náhrady mzdy lidí v karanténě či výdělku pracovníků zavřených podniků do 39 000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení provozu kvůli výpadku surovin či pracovníků a poklesu poptávky do 29 000 korun superhrubé mzdy.

Žádost o kurzarbeit: Jak zažádat o pomoc od státu?

"O účast v programu žádal každý pátý podnik, který odvádí pojistné na sociální zabezpečení aspoň na jednoho zaměstnance," uvedlo ministerstvo. Dohodu úřady uzavřely do 22. května se zhruba 52 600 zaměstnavateli, tedy s 99 procenty žadatelů. Zástupci resortu předpokládají, že se počet už výrazně nezmění. Zatím nejvíc o podporu usilovaly firmy z obchodu, opravy aut, ubytování a pohostinství, ale také firmy ze zpracovatelského průmyslu. Ty sice výrobu zastavit nemusely, ale pokračovat v ní pro ně bylo neekonomické. Víc než čtvrtinu žadatelů tvoří zaměstnavatelé z Prahy.

O příspěvky stály hlavně malé podniky do deseti zaměstnanců. Tvořily kolem 70 procent žadatelů. Pětina firem pak měla 11 až 50 pracovníků. Necelá desetina byly podniky s víc než stovkou lidí. Téměř sedm z deseti žádajících jsou společnosti s ručením omezeným. Asi čtyři procenta představují akciové společnosti.

Za březen se víc využil příspěvek A, v dubnu převládal příspěvek B. Dohromady bylo 498 138 příspěvků. Polovina příspěvků na náhradu mzdy pracovníků v karanténě byla nižší než 5260 korun. Průmrná částka pak činila 6020 korun. Desetina nejvyšších příspěvků překročila 10 236 korun. Medián podpory na výdělky lidí v uzavřených provozech dosáhl 11 717 korun. Průměrná částka se rovnala 13 498 korunám. Desetina nejvyšších příspěvků byla nad 23 717 korun. Na náhradu B stát v průměru poskytl 7757 korun. Polovina příspěvků nedosáhla 6218 korun, desetina překročila 15 579 korun.

Celkem 55 procent příspěvků bylo na náhradu mzdy pro pracovníky a 45 procent pro pracovnice. Zhruba desetina podpor připadla na zaměstnance do 25 let, 12 procent pak na zaměstnance nad 56 let.

Poskytování peněz se kontroluje. První kontrola se koná před vyplacením, druhá po něm. Někteří zaměstnavatelé si stěžovali na to, že na příspěvky čekali týdny, kontroloři k nim ale dorazili ještě před vyplacením podpory. Podle ministerstva mezi odhalená pochybení patřilo třeba to, že podnik žádal o příspěvek na zaměstnance, kteří měli výpověď, nebo kteří dál pracovali bez jakýchkoliv překážek. Firmy také počítaly částku z celé mzdy, ne jen z její příslušné části. Nesprávně volily pro zaměstnance i druh příspěvku.

Autor: ČTK
 

Mzdová kalkulačka