Od července náleží více peněz za nemoc

Nemocenská

Nemocenská Zdroj: profimedia.cz

Během pracovní neschopnosti obdrží zaměstnanci nově více peněz, neboť se od července ruší karenční doba u náhrady mzdy, kterou vyplácí zaměstnancům v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnavatel.

Zaměstnanci v pracovní neschopnosti nejsou v případě pracovní neschopnosti bez finančních prostředků, neboť v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti jim náleží náhrada mzdy a od 15. dne pracovní neschopnosti nemocenská. V prvním pololetí letošního roku náležela přitom náhrada mzdy až od 4. dne pracovní neschopnosti, od července však náleží náhrada mzdy již od prvního dne pracovní neschopnosti.

Náhrada mzdy náleží jen po dobu zaměstnání

Zaměstnanci mají nárok na náhradu mzdy pouze za hodiny, které v práci neodpracovali z důvodu pracovní neschopnosti. Náhrada mzdy náleží pouze za dobu trvání zaměstnání. Osoby samostatně výdělečně činné nemají na náhradu mzdy nárok. OSVČ platící si dobrovolné nemocenské pojištění mohou pobírat pouze nemocenskou, a to až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Nemocenskou vyplácí místně příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení. Podmínky pro výpočet nemocenské se nemění a po celý rok 2019 se vypočítává nemocenská stejným způsobem.

Jak se počítá náhrada mzdy od července?

Náhrada mzdy se počítá z průměrného hodinového výdělku, přičemž při výpočtu náhrady mzdy dochází k redukci. V praxi to tedy znamená, že zaměstnanci s nižší hodinovou mzdou mají vyšší hodinovou náhradu mzdy než zaměstnanci s nadprůměrnou mzdou. Hodinová náhrada mzdy činí 60 procent z redukovaného průměrného hodinového výdělku.

  • V první redukční hranici do 190,75 koruny se započítává průměrný hodinový výdělek z 90 procent.
  • Ve druhé redukční hranici od 190,75 koruny do 286,13 koruny se započítává průměrný hodinový výdělek z 60 procent.
  • Ve třetí redukční hranici od 286,13 koruny do 572,25 koruny se průměrný hodinový výdělek redukuje z 30 procent a k částce nad 572,25 koruny se již nepřihlíží.

Například u průměrného hodinového výdělku ve výši 100 korun činí hodinová náhrada mzdy 54 korun a u průměrného výdělku ve výši 500 korun potom 176 korun.

Praktický příklad

Paní Kateřina má průměrný hodinový výdělek ve výši 330 korun. Jak vysokou bude mít náhradu mzdy za 40 hodin (pondělí až pátek). O kolik si finančně polepší oproti situaci v první polovině roku 2019?