Odstupné: Podívejte se na případy, kdy na něj není nárok

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: profimedia

.............
úřad práce (ilustrační foto)
Úřad práce
Spolupracovníci
5
Fotogalerie

Při splnění zákonných podmínek náleží zaměstnanci při skončení pracovního poměru odstupné. Pokud jsou splněny podmínky uvedené v zákoníku práce, potom má nárok na odstupné i pracující penzista. Kdy však odstupné nelze obdržet?

Odstupné náleží zaměstnanci v případě, že je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele některým z důvodů, na kterých nenese zaměstnanec vinu. Podmínky jsou přitom taxativně vyjmenovány v zákoníku práce. Podívejme se na případy, kdy odstupné nenáleží.

Skončení smlouvy na dobu určitou

Pracovní poměr sjednaný na dobu určitou končí ke sjednanému termínu, přičemž zaměstnanci v takovém případě nenáleží zákonné odstupné.

Výpověď podaná zaměstnancem

V § 67 zákoníku práce jsou uvedeny podmínky, kdy náleží odstupné. Všechny se vztahují na případy, kdy je pracovní poměr ukončen výpovědí zaměstnavatele. Jestliže podá zaměstnanec sám výpověď, potom nemá nárok na zákonné odstupné.

Ukončení pracovního poměru ve zkušební době

Během zkušební doby může ukončit rychle pracovní poměr zaměstnanec i zaměstnavatel, a to bez udání důvodu. Když zaměstnavatel ukončí pracovní poměr se zaměstnancem ve zkušební lhůtě, potom zákonné odstupné nenáleží.

Práce na pracovní dohody

Pro práci na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti se nevztahují legislativní podmínky upravující nárok na zákonné odstupné.

V některých případech ukončení pracovního poměru dohodou

Vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem lze pracovní poměr ukončit kdykoliv. Na rozdíl standardní výpovědi se však nejedná o jednostranný právní akt. V případě ukončení pracovního poměr dohodou, náleží odstupné pouze v případě, že je to v písemné dohodě jednoznačně uvedeno a jsou splněny podmínky pro jeho výplatu. Když je tedy v dohodě o ukončení pracovního poměru například uvedeno, že pracovní poměr končí vzájemnou dohodou z důvodu nadbytečnosti zaměstnance dle § 52, písmene c) zákoníku práce, potom náleží odstupné i při ukončení pracovního poměru dohodou.

Činnosti na živnostenský list

V případě, že jsou činnosti vykonávány na základě živnostenského oprávnění a jedná se o obchodní vztah a nikoliv vztah zaměstnavatel versus zaměstnanec, tak odstupné nenáleží. Zákonné odstupné náleží při splnění zákonných podmínek pouze zaměstnanci a nikoliv živnostníkovi.

Jak je odstupné vysoké?

Výše odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru. Když dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí zaměstnavatele nebo vzájemnou dohodou z důvodů uvedených v § 52, písmene a), b), c) zákoníku práce (ruší-li se zaměstnavatel nebo jeho část, přemísťuje-li se zaměstnavatel nebo jeho část nebo stane-li se zaměstnanec nadbytečným), potom náleží zákonné odstupné nejméně ve výši:

  • jednonásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok
  • dvojnásobku průměrného výdělku zaměstnance, jestliže pracovní poměr trval alespoň 1 rok a méně než 2 roky
  • trojnásobku průměrného výdělku, jestliže pracovní poměr trval alespoň 2 roky

Ve specifických případech může být zákonné odstupné i vyšší, např. ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku, pokud dochází k ukončení pracovního poměru dle § 52, písmena d) zákoníku práce (nesmí-li zaměstnanec podle lékařského posudku dále konat dosavadní práci pro pracovní úraz nebo onemocnění nemocí z povolání).