Přibývá nemocí z povolání a pracovních úrazů

ilustrační

ilustrační Zdroj: Profimedia

Úřad práce
.
Ilustrační foto
Týmová práce
Týmová práce
14
Fotogalerie

V loňském roce došlo ke 44 941 pracovních úrazů. To byl lehký nárůst oproti roku 2016. U žen se snížila úrazovost o 6 procent. Ženy se trvale na počtu pracovních úrazů podílejí daleko méně, nežli by odpovídalo jejich podílu na celkové zaměstnanosti v České republice, což souvisí s charakterem vykonávané práce. Uvádí to BOZP.

U mladistvých pracovníků klesla oproti roku 2016 úrazovost o 11 úrazů, na 147. Ani v jednom případě nešlo o smrtelný úraz nebo o úraz s hospitalizací nad 5 dnů. Meziročně rovněž výrazně poklesl počet závažných pracovních úrazů. V roce 2017 bylo celkem zaznamenáno 1147 pracovních úrazů s hospitalizací nad 5 dnů.

Příčiny pracovních úrazů

Nejvíce úrazů bylo v důsledku špatně nebo nedostatečně odhadnutého rizika. A to v 80 procentech případů. Na druhém místě to byly nedostatky osobních předpokladů k řádnému pracovnímu výkonu. Bezpečnostní experti se setkávají s tím, že zaměstnanci nemají k dispozici kvalitní ochranné pomůcky. Například rukavice. Ty přitom poslouží jako ochrana před poraněním, ale i jako prevence například před vibracemi nebo jednou z nejčastějších chorob z povolání – dermatóz – neboli kožních onemocnění.

Přibývá i nemocí z povolání

V průběhu uplynulých desetiletí se mění skladba nemocí z povolání. „Když to srovnáme třeba s rokem 1975, tak tehdy převažovaly nemoci plic, bylo tam spousta závažných plicních nemocí, na které lidi umírali. Bylo tam deset procent otrav. Teď je nejvíc syndromu karpálního tunelu,“ vypočítává Daniela Pelclová z Kliniky pracovního lékařství 1. LF UK a VFN.

Díky jednostrannému zatěžování a zvedání těžkých břemen jsme náchylní k bolestem bederní páteře. Právě přetěžování bederní páteře by se mělo dostat na seznam nemocí z povolání. Návrh ale už přes rok řeší ministerstvo práce. Tato změna by se ale měla týkat lidí, kteří těžce fyzicky pracují, ne lidí z kanceláří. Seznam nemocí z povolání se rozšiřuje pravidelně už od 30. let minulého století. Za tu dobu z něj naopak zmizelo jen několik chorob. Například ta, která postihovala horníky.

„Jsou to takové kmitavé pohyby očí, které byly popisované u horníků, kteří vyšli z těch temných slojí na světlo. To už teď nemáme, protože ty podmínky jsou lepší,“ uvedla Pelcová.