Válka na Ukrajině prověřuje i banky a další finanční instituce

Česká národní banka

Česká národní banka Zdroj: E15 Dominik Kučera

Česká národní banka
Česká národní banka
Česká národní banka
4
Fotogalerie

Kvůli sankcím na exponenty ruské politiky a byznysu přibyly i evropským, což znamená i českým, finančním institucím, ale i mnohým dalším subjektům nové povinnosti. Mimo jiné musejí více kontrolovat, komu poskytují své služby.

Rámec pro jejich činnost jim v tomto jejich úsilí dává hlavně zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu. V praxi se používá pojem AML (Anti-Money-Laundering).

„AML zákon upravuje pravidla pro identifikaci a kontrolu klientů nejen pro banky, ale i pojišťovny, nebankovní poskytovatele úvěrů, investiční společnosti, platební instituce, směnárny, realitní kanceláře, provozovatele hazardu, advokáty, notáře a každého, kdo přijímá hotovost nad 10 tisíc euro,“ říká analytik bankovních služeb a compliance skupiny Partners František Nonnemann s tím, že hotovost nad 10 tisíc euro v přepočtu činí necelých 250 tisíc korun.

Podle analytika uvedené instituce v praxi musejí každého klienta detailně identifikovat při uzavírání transakce a kontrolovat i v jejím průběhu. Týká se to fyzických a právnických osob, ale i lidí jednajících za právnickou osobou.

„U právnických osob se přitom kontrolují koneční majitelé, fyzické osoby, které fakticky danou společnost ovládají nebo kontrolují. To znamená, že finanční instituce musí i u těchto osob zkontrolovat, zda nejsou na sankčních seznamech,“ vysvětluje.

Aktuálně to značí, že banky, pojišťovny, realitní kanceláře a další musejí u každého klienta právnické osoby zjistit a zkontrolovat konkrétní lidi, kteří za ni jednají a kteří ji také fakticky kontrolují a mohli by ji, byť nepřímo, zneužít k „vyprání“ špinavých peněz. Jedná se například o prostředky podporovatelů Vladimira Putina, kteří jsou na sankčních seznamech Evropské unie a mají ztíženou možnost, jak se svým majetkem nakládat. 

Sankce na Rusy v praxi moc nefungují

„Sankce na ruské oligarchy v praxi fungují méně, než by mohly,“ říká Jiří Skuhrovec, analytik datové společnosti Datlab, která sestavuje seznamy firem a ruských podnikatelů v Česku, jež jsou na sankčních seznamech EU.

A říká i proč: „U mnoha firem je velmi obtížné s jistotou prokázat, komu patří nebo kdo z nich má prospěch. Takové firmy vidíme jako vlastníky hotelů v Karlových Varech i jako dodavatele veřejných zakázek.“

Česko spolu s Německem a Lotyšskem přitom patří k zemím, kde v EU působí nejvíce firem s vazbami na Rusko. Problém podle něj ale spočívá v obtížné průkaznosti vazeb těchto firem na ruské exponenty Putinova režimu.

„Spolehlivé ověření neexistuje. Alespoň přibližným vodítkem může být Ministerstvem pro místní rozvoj doporučovaná služba sankce.datlab.eu. Zadáte IČO, poví vám, zda je zvýšené riziko vazby na Rusko či přímo sankcionovanou osobu,“ vysvětluje spolu s tím, že dalšími nástroji jsou nástroje pro AML identifikaci a kontrolu od firem, jako jsou CRIF, Bureau van Dijk nebo Bisnode.

„Ty dávají smysl. Ve vhodných případech doplní i přímo prověří vybrané obchodních partnery,“ vysvětluje s tím, že využívat by je neměly jen finanční instituce, ale i české firmy a státní instituce, pokud zadávají veřejné zakázky. 

Také ale upozorňuje na další problém s tím spojený. A tím je občanství. Ruští podnikatelé a politici totiž velice často disponují takzvanými zlatými pasy. Občanství země EU získají na základě jimi zrealizované investice. A relativně levně lze dnes získat zlatý pas EU na Kypru či Maltě.

AML si žádá stále více úkonů

Jakkoli ze slov Jiřího Skuhrovce vyplývá, že sankce na problematické osoby z mimounijních zemí v praxi ke kýženému výsledku příliš nevedou, podle Františka Nonnemanna platí, že povinností pro finanční instituce ve vztahu k AML přibývá. 

„Požadavků je stále více. Jsou to detailnější kontroly, zjišťování více informací a častější průběžné kontroly,“ potvrzuje a dodává, že v praxi to může u některých finančních institucí vést k pomalejšímu vyřizování žádosti o úvěr nebo obtížnější online obsluze klientů.

A samozřejmě i celkově vyšším nákladům finančních institucí. Což je znevýhodňuje oproti subjektům ze zemí mimo EU. V tomto ohledu pak přidává i příběh z Nizozemska, kde tamější banka Bunq chtěla pro velkou část AML kontrol, včetně kontrol transakcí klientů, používat nástroje umělé inteligence. To proto, aby ušetřila. Nizozemská centrální banka jí ale využití umělé inteligence zakázala.

„Centrální banka prostě chtěla víc té manuální práce, víc lidí, kteří hodnotí jednotlivé transakce, řeší podezření na nějaké nekalé jednání, klasické formuláře pro dokladování příjmů atd. Bunq toto rozhodnutí ale napadla u soudu. Což není moc běžné. A poměrně překvapivě i vyhrála. Nizozemský soud řekl, že není důležitý průběh AML kontrol a monitoringu, ale výsledek,“ uzavírá Nonnemann.