Krize covid píše první podnikatelské příběhy. Jedním z nich je i příběh Jaroslavy, která si v listopadu loňského roku otevřela kavárnu. Kvůli koronaviru a opatřením proti němu si dnes vzala americkou hypotéku na byt, v němž bydlí, aby udržela podnikání při životě.
Ještě předtím, než si Jaroslava otevřela kavárnu, pracovala jako úřednice s čistým měsíčním příjmem ve výši 25 tisíc korun. Do otevření provozu investovala svých 200 tisíc korun plus 400 tisíc korun, které si vypůjčila od přátel. Kavárna si našla své zákazníky hned po otevření. Pak přišla první covidová vlna. Tržby kavárny spadly ze sta tisíc na nulu. Fixní náklady za pronájem, energie, internet, ale i zálohy na sociální a zdravotní pojištění činily 40 tisíc.
„Podnikatelka využila možnost odpuštění záloh na sociální a zdravotní pojištění a čerpala také podporu pro OSVČ z programu Pětadvacítka ve všech jejích vlnách. Avšak stále byla ve ztrátě s výjimkou několika málo měsíců v létě,“ přibližuje příběh své klientky finanční poradce skupiny Partners Tomáš Lerch.
Jaroslava navíc také musela hradit dluhy ze startu svého podnikání. Peníze brala z rodinných rezerv a z dalších půjček od kamarádů. Počítala s tím, že se situace brzy zlepší. Avšak nyní přišla druhá covidová vlna. Situace Jaroslavy je velice vážná. Nemá rezervy, je zadlužená, potřebuje, aby kavárna začala znovu vydělávat, a to se nedaří. Ve ztrátě 40 tisíc korun přitom již byla od března do června.
„Samozřejmě, že jsem se hodně napřemýšlela nad tím, zda kavárnu úplně nezavřít, neskončit podnikání. Na druhé straně se ale také nechci vzdát a odcházet od rozdělané práce, proto jsem se rozhodla pokračovat dál i za cenu dalšího zadlužení,“ říká paní Jaroslava nikterak vesele, ale přesto odhodlaně.
Zastavením bytu získala 800 tisíc korun při zhruba 4procenního úroku a splatnosti 20 let.
„Do zástavy dává klientka svůj byt, takže riziko nesplácení je fakticky na ní. Nákladem jsou úroky, ty jsou asi 32 000 za rok a celková výše splátky včetně jistiny činí necelých 4400 měsíčně,“ upřesňuje podmínky úvěru Tomáš Lerch.
Finanční plán jeho klienty je pak následující: 400 000 korun půjde na umoření dluhů přátelům, 200 000 na již sjednané překlenovací půjčky u úvěrových institucí a 200 000 korun zůstane Jaroslavě jako provozní rezerva.
Na otázku, co bude dělat, pokud se jí nepovede úspěšně obnovit podnikání, má jasno. Říká, že se vrátí do zaměstnání a je smířená s tím, že ze svého platu úřednice bude muset splatit 800 tisíc korun i s úroky, které jí bez 200 tisíc dosud stála její kavárna. Tomáš Lerch nechce předjímat, co bude. Všem začínajícím podnikatelům ale doporučuje mít dobrý byznys plán, který od začátku dosažení ziskovosti počítá s kumulací rezervy na horší časy.
