Začátek podnikání a sociální a zdravotní pojištění | E15.cz

Začátek podnikání: Jak se liší platby pojistného při hlavní a vedlejší činnosti?

Začátek podnikání: Jak se liší platby pojistného při hlavní a vedlejší činnosti?
peníze, daně
• 
ZDROJ: Shutterstock

Petr Gola

Výkon samostatné výdělečné činnosti s sebou oproti zaměstnaneckému poměru přináší řadu specifik. Jak se třeba liší platby pojistného při hlavní a vedlejší činnosti? Jaké příjmy se hodnotí pro důchod?

OSVČ a minimální daně

OSVČ musí věnovat značnou pozornost svým daňovým povinnostem. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy zaplaceno alespoň minimální sociální a zdravotní pojištění, a to i v případě minimálního zisku či ztráty. Pro důchodové účely je rozhodující výše vyměřovacího základu, ze kterého se platí sociální pojištění a nikoliv dosažený hrubý zisk.

Příklad: Malý zisk

Živnostnice paní Lucie dosáhne za celý kalendářní rok 2019 hrubého zisku pouze 64 300 korun. Na dani z příjmu fyzických osob z důvodu uplatnění základní daňové slevy na poplatníka v částce 24 840 korun nezaplatí nic. Sociální pojištění se však bude počítat z minimálního vyměřovacího základu 98 100 korun a bude činit 28 646 korun (98 100 korun x 29,2 procenta). Zdravotní pojištění se bude počítat z minimálního vyměřovacího základu 196 194 korun a bude činit 26 487 korun (196 194 korun x 13,5 procenta).

Příklad: Pro důchod

Podnikatel Michal dosáhne za rok 2019 hrubého zisku ve výši 394 080 korun. Roční sociální pojištění se však bude počítat z vyměřovacího základu ve výši 197 040 korun (tj. poloviny daňového základu). Pro důchodové účely na tom je pan Michal stejně jako zaměstnanec s podprůměrnou hrubou mzdou 16 420 korun (197 040 korun: 12 měsíců).

OSVČ a platba zdravotního pojištění v roce 2020

Začátek podnikání při zaměstnání

Některým OSVČ se vyplatí zahájit samostatnou výdělečnou činnost při zaměstnání. Výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti (např. právě při zaměstnání) je při výpočtu sociálního a zdravotního pojištění zvýhodněn, když se platí povinné pojistné vždy ze skutečného vyměřovacího základu a nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ, jako je tomu v případě výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti. Sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se dokonce do limitu neplatí. Za celý kalendářní rok 2019 je limitem příjem ponížený o související výdaje do částky 78 476 korun.

Příklad: Jako vedlejší činnost

Paní Jitka pracuje po celý rok 2019 pro zaměstnavatele AB na standardní pracovní poměr. Od července 2019 do prosince 2019 bude k zaměstnání vykonávat vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) bude činit 39 000 korun. Kolik zaplatí na sociálním pojištění a zdravotním pojištění?

  • Sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec platit nebude, neboť hrubý zisk je do limitu. Posuzuje se však limit připadající na poměrnou část roku.
  • Zdravotní pojištění za rok 2019 bude činit 2 633 korun (39 000 korun x 50 procent x 13,5 procenta).

OSVČ a zálohy na sociálním pojištění v roce 2020: Víme, kolik budete platit

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti v měsících červenec až prosinec 2019 a dosažení hrubého zisku 39 000 korun by musela paní Jitka sociální i zdravotní pojištění platit z minimálního vyměřovacího základu.

  • Sociální pojištění z hlavní samostatné výdělečné činnosti by bylo 14 323 korun (minimální měsíční vyměřovací základ 8 175 korun x 6 měsíců x 29,2 procenta).
  • Zdravotní pojištění z hlavní samostatné výdělečné činnosti by bylo 13 244 korun (minimální měsíční vyměřovací základ (16 349,50 korun x 4 měsíce x 13,5 procenta).

V případě paní Jitky je postupný rozjezd samostatné výdělečně činnosti při zaměstnání daňově výhodný, když daňová povinnost je nižší o 24 934 korun.

Autor: Petr Gola
 

Mzdová kalkulačka