Mnoho lidí má současně více příjmů. V praktických příkladech si ukážeme, jak se platba zdravotního pojištění liší v závislosti na struktuře příjmů a zařazení v registru pojištěnců.
Zdravotní pojištění se odvádí z aktivních příjmů ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Občané mající pouze pasivní příjmy, kteří nejsou současně zaměstnanci nebo OSVČ, si však musí zdravotní pojištění sami platit jako osoby bez zdanitelných příjmů. Podívejme se, jak se zdravotní pojištění při souběhu příjmů počítá.
Příklad: Dvě zaměstnání
Paní Libuše pracuje pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek, u obou zaměstnavatelů má hrubou měsíční mzdu 20 000 korun. Paní Libuši jí z obou hrubých mezd sraženo na zdravotním pojištění 900 korun (20 000 korun x 4,5 procenta). A oba zaměstnavatelé za paní Libuši zaplatí zdravotní pojištění ve výši 1 800 korun (20 000 korun x 9 procent). Na výpočet zdravotního pojištění nemá vliv, zdali je u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani a nerozhoduje ani rodinná situace.
Příklad: Podnikání při zaměstnání
Zaměstnanec Jaromír si přivydělává vedlejší samostatnou výdělečnou činnosti. Ze zaměstnání je panu Jaromírovi sraženo z každé hrubé mzdy na zdravotním pojištění 4,5 procenta. Zdravotní pojištění však platí i z dosaženého zisku z vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Roční zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti činí 13,5 procenta ze skutečného vyměřovacího základu (poloviny daňového základu), bez ohledu na výši skutečného vyměřovacího základu. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ.
Příklad: Pasivní příjmy při zaměstnání
Paní Jitka má mimo příjem ze zaměstnání ještě pravidelné příjmy z kapitálového majetku a z nájmu. Z pasivních příjmů paní Jitka žádné zdravotní pojištění neplatí. Zdravotní pojištění je jí sráženo pouze z hrubé mzdy v zaměstnání. V registru zdravotní pojišťovny je vedena paní Jitka jako zaměstnanec.
Příklad: Pouze pasivní příjmy
Pan Zdeněk má pouze pasivní příjmy z kapitálového majetku a nájmu. Pro účely placení zdravotního pojištění není státním pojištěncem (například studentem, penzistou), v registru zdravotní pojišťovny je veden jako osoba bez zdanitelných příjmů. V roce 2021 si musí pan Zdeněk zdravotní pojištění sám platit v měsíční částce 2 052 korun.
Příklad: Brigáda na DPP při zaměstnání
Zaměstnankyně Martina si v letních měsících přivydělává na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 korun. Paní Martina odvádí zdravotní pojištění pouze ze svého hlavního zaměstnání. Když je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 korun a méně, potom se zdravotní pojištění z hrubé odměny neplatí.
Příklad: Státní pojištěnec a dvě brigády na DPP
Penzista Josef si přivydělává na dvě dohody o provedení práce pro dva různé zaměstnavatele s hrubou měsíční odměnou 10 000 korun a méně. Pan Josef nemá tedy žádný příjem podléhající platbě zdravotního pojištění. Pro účely placení zdravotního pojištění je však pan Josef státním pojištěncem a zdravotní pojištění za něj platí stát.
