Odvody na sociálním pojištění snižují, stejně jako zaplacená daň z příjmu, disponibilní příjem. Z některých příjmů se však sociální pojištění neplatí. Jaký to má dopad na důchodové nároky?
Měsíční částka starobního důchodu závisí na výši rozhodných příjmů a získané době pojištění. Do rozhodných příjmů přitom vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění. Příjmy, ze kterých se sociální pojištění neplatí, nemají vliv na výši státního důchodu. Ze kterých příjmů se v praxi sociální pojištění neplatí?
Příklad: Dohoda o provedení práce do limitu
Pan Roman pracuje pro dva zaměstnavatele současně, pro každého na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 korun. Ani z jedné odměny není panu Romanovi sraženo sociální pojištění. Z dohody o provedení práce se totiž sociální pojištění neplatí, jestliže je hrubá měsíční odměna 10 000 korun a méně. Limit pro neplacení sociálního pojištění se sleduje u každého zaměstnavatele každý měsíc zvlášť.
Příklad: Dohoda o pracovní činnosti
Slečna Gabriela si přivydělává ke studiu na dvě dohody o pracovní činnosti, hrubá odměna z každé dohody o pracovní činnosti je 3 499 korun. Slečně Gabriele není ani z jedné dohody o pracovní činnosti odvedeno sociální pojištění, neboť z dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění odvádí, až pokud je hrubá měsíční odměna 3 500 korun a více. Opět se sleduje limit pro neplacení u každého zaměstnavatele zvlášť.
Příklad: Výkon vedlejší činnosti do limitu
Student VŠ Filip během studia vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Při studiu se jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Když je hrubý zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti do limitu, tak se sociální pojištění neplatí. Filip bude mít hrubý zisk (příjem ponížený o výdaje) za celý kalendářní rok 2021 ve výši 84 000 korun. Sociální pojištění za celý kalendářní rok 2021 z vedlejší samostatné výdělečné činnosti se neplatí, když je hrubý zisk do 85 058 korun. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti pouze po část roku se limit poměrně snižuje. Filip má hrubý zisk do limitu, proto sociální pojištění platit nebude.
Příklad: Hrubá mzda nad „strop“
Manažerka Lucie bude mít za celý rok 2021 hrubou mzdu ve výši 2 200 000 korun. Sociální pojištění odvede pouze do maximálního vyměřovacího základu v částce 1 701 168 korun. Z hrubé mzdy nad maximální vyměřovací základ již nebude na sociálním pojištění nic odvádět. Stejně tak nebude z hrubé mzdy nad 1 701 168 korun odvádět sociální pojištění ani její zaměstnavatel. Pro důchodové účely za rok 2021 na tom bude tedy manažerka Lucie stejně jako například při hrubé roční mzdě 1 800 000 korun.
Příklad: Příjem z nájmu
Zaměstnankyně Monika pobírá hrubou měsíční mzdu ve výši 36 000 korun a současně má pravidelný měsíční příjem z nájmu ve výši 11 000 korun. Paní Monika ze své hrubé mzdy odvádí na sociálním pojištění standardně 6,5 procenta z hrubé mzdy a dalších 24,8 procenta z hrubé mzdy na sociálním pojištění za ni platí její zaměstnavatel. Z příjmu z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu však paní Monika sociální pojištění neplatí. Pro důchodové účely se tedy hodnotí pouze dosažená hrubá mzda v zaměstnání.
