Dvě olympiády v Tokiu symbolizují technologický úsvit i soumrak | E15.cz

Dvě olympiády v Tokiu symbolizují japonský technologický úsvit i soumrak

Pavla Palaščáková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Letní olympijské hry v Japonsku v roce 1964 byly pro ostrovní císařství velkým vítězstvím. Dvě dekády po válečném konfliktu znamenaly symbol transformace militaristického císařství poničeného jadernými bombami v kosmopolitní, moderní stát se špičkovými technologiemi. Současná, vzhledem k pandemickým těžkostem nepříliš triumfální olympiáda, do jisté míry také odráží stav země, která v některých směrech začíná zaostávat za asijskými sousedy.

Na začátku října 1964, pár dní před zahájením olympiády, začal provoz na železniční trati Tokio-Ósaka, kterou obsluhovaly unikátní vysokorychlostní soupravy šinkansen. Jezdily rychlostí 210 kilometrů za hodinu, které se v železniční dopravě v Česku v běžném provozu dosud nepodařilo dosáhnout. Mnoho zemí včetně Číny však už japonský náskok vyrovnalo.

S Čínou teď Japonci soupeří, kdo bude mít rychlejší maglev, tedy vlak pohybující se bezdotykově ve vznosu nad magnetickým polem, který by mohl být významným exportním artiklem. Zatímco v Šanghaji maglev jezdí alespoň na třicetikilometrovém úseku, v Japonsku měla být podle původních plánů zprovozněna trať z Tokia do Nagoji v roce 2027 a o deset později do Ósaky.

Práce však zpozdila pandemie a obavy z dopadů na životní prostředí, nad harmonogramem se tak vznáší otazník. Peking mezitím investuje do trati z Šanghaje do města Ning-po a s napětím se očekává, kdo závod vyhraje.

„Svět technologií má pocit, že Japonsko stále více zaostává za Čínou, takže pokud by technologii maglevu dokázalo uplatnit jako první, vyvolalo by to ohromnou národní hrdost,“ řekl už dříve Bloombergu Christopher Hood z univerzity v Cardiffu, který napsal knihu o japonských rychlovlacích.

Nejde však jen zdaleka o ně, panuje přesvědčení, že východní císařství v některých směrech začíná být pozadu také třeba za Jižní Koreou a Tchaj-wanem, a to v odvětví výroby čipů. Japonská vláda minulý měsíc vyhodnotila, že musí jen v tomto fiskálním roce investovat do vývoje polovodičů přinejmenším devět miliard dolarů, má-li toto národní průmyslové odvětví.

„Nebude to snadný návrat na scénu. Pokud zmeškáme příležitost nyní, možná další nepřijde,“ konstatoval šéf expertního týmu vlády Tecuro Higaši.

Bloomberg ve své analýze uvádí, že k řešení bude třeba i něco jiného, než jen masivní finanční injekce – změna způsobu podnikání. Je podle něj potřeba omezit byrokracii, více se poohlížet po talentech v zahraničí a celkově opustit myšlenku firem jakožto „národních šampionů“ a místo toho usilovat o mezinárodní spolupráci. Té však může podle některých názorů bránit i přílišná japonská kontrola kvality.

Společnost Global Risk Insights, zpracovávající byznysové analýzy na jaře zdůraznila, že Japonsko se propadá v žebříčku Mezinárodního institutu pro rozvoj managementu, jenž hodnotí digitální konkurenceschopnost zemí. Za jednu z příčin považuje nehostinné prostředí pro růst startupů, které mívají oproti velkým korporacím výhodu větší svobody a flexibility.

Ostrovy mají mezi startupy jen tři jednorožce, tedy začínající firmy s hodnotou přesahující miliardu dolarů. Ve Spojených státech a v Číně jde počet takových podniků pomalu do stovek a také v Jižní Koreji jich je více než deset.

Global Risk Insights podotýká, že jedním z důvodů je neochota velkých japonských firem investovat do malých, rozjíždějících se podniků. Souvisí to podle nich s averzí japonských investorů k riziku. Trochu prověřenější startupy už v zemi získávají finance snáze, jenže této fáze řada z nich bez úvodní podpory nedosáhne. Chybou je podle analýzy i to, že ve velkých korporacích jsou výzkum a vývoj příliš uzavřené a poměrně izolované od okolního světa.

Japonsko ale rozhodně nezaostává ve všem, stále se drží na špičce kupříkladu v robotice a superpočítačích. Vláda si navíc podle svých nynějších kroků problémy uvědomuje a snaží se je napravit. Někdejší ministr hospodářství Akira Amari z vládnoucí Liberálně demokratické strany je přesvědčen, že země stojí před výzvou, která přichází jednou za sto let.

„Japonsko je dobré v tom, že dokáže dostat věci z nuly na jedničku, ale už ne tolik v tom pohnout s nimi z jedničky na desítku. Vítězí v technologiích, ale ztrácí v byznysu,“ poznamenal.

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video