Čtvrtá vlna pandemie je na ústupu a premiér Andrej Babiš (ANO) si pro závěrečné tažení své vlády do voleb vybral na post nového ministra zdravotnictví lékaře a ředitele Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petra Arenbergera. Muže, který není spojen se zákazy a nouzovými stavy, ale který v minulosti popularizoval boj proti rakovině a je zdatným rétorem.
Komunikace je totiž vedle očkování hlavní úkol, který dostal od předsedy vlády. Ten odmítl tvrzení odvolaného ministra Jana Blatného, že jde zejména o politické rozhodnutí. „Ten důvod je v tom, že se rozcházíme v názoru na to, jak by rezort měl fungovat. Zdůrazňoval jsem mu, že důležitý je marketing, komunikace, PR,“ řekl Babiš na adresu Blatného.
Arenbergerovo jmenování není v tomto ohledu překvapením. Jeho jméno se přetřásalo už loni na podzim, kdy se po skandálu dalšího bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly narychlo hledal nástupce. Na rozdíl od Blatného už byl specialista na dermatologii a venerologii Arenberger, který vedl významnou pražskou nemocnici, veřejnosti známý. Stojí mimo jiné za hojně medializovaným projektem „Stan proti melanomu“, který se v ulicích poprvé objevil před téměř patnácti lety.
„Znáte mě jako popularizátora medicíny. Asi mi to zůstane a budu se snažit, aby ministerstvo pod mým vedením bylo tím, kdo bude první informovat o novinkách. Aby ty informace proudily tak, jak mají,“ řekl Arenberger ve středu po svém uvedení do úřadu. Mezi priority označil i boj proti fake news.
Politické ambice
Jít z prestižní pozice ředitele nemocnice do funkce ministra zdravotnictví v době celosvětové pandemie musí mít podle některých pozorovatelů i jinou motivaci než jen altruistickou. Mluví se o tom, že by Arenberger rád zkusil zamířit do politiky a exponovaná funkce mu může před říjnovými sněmovními volbami pomoci. Andrej Babiš by navíc rád podle některých zdrojů uchopil boj proti rakovině jako volební téma.
Novému ministrovi není cizí ani hnutí ANO. Před třemi lety byl úspěšným nominantem hnutí do Rady Českého rozhlasu, což je funkce, které se musí nyní vzdát. Do čela vinohradské nemocnice byl jmenován v roce 2019 tehdejším ministrem zdravotnictví Adamem Vojtěchem (ANO).
Arenberger má dlouholeté zkušenosti z vedoucích pozic ve zdravotnictví. Než se stal ředitelem Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, šéfoval téměř dvacet let tamní dermatovenerologické klinice. Je také vysokoškolským pedagogem, v roce 2001 byl jmenován profesorem. Absolvoval také studia v USA a v Německu.
Kaňkou v životopise je ovšem členství v komunistické straně za bývalého režimu. „Před rokem 1989 jsem byl členem KSČ. Pojďme se bavit ale o zbylých osmdesáti procentech mého života, kdy jsem členem nebyl,“ řekl Arenberger ve středu. Odmítl, že by byl spolupracovníkem StB, poté co novináři upozornili, že byl veden ve svazcích jako kandidát tajné spolupráce pod krycím jménem Kůže. „Mám čisté lustrační osvědčení, což jsem ostatně prokázal v minulosti několikrát,“ řekl.
Zeman chce Sputnik
Zatímco od Babiše dostal za úkol lépe komunikovat vládní opatření, prezident Miloš Zeman si od něj přeje nákup vakcín z Ruska a Číny. „Obrátil jsem se na izraelského, ruského a čínského prezidenta s žádostí o dodávku vakcín. Ve všech třech případech byla odpověď pozitivní, ale bohužel váš předchůdce a ředitelka SÚKL tento proces blokovali,“ řekl Zeman při jmenování Arenbergera. „Každý, kdo tímto způsobem postupuje, škodí České republice a je spoluzodpovědný za zemřelé na covid,“ řekl prezident, který prosazuje používání ruské a čínské vakcíny, byť nejsou schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).
Okamžitě vyvstaly dotazy, zda právě toto nestojí za výměnou ministra zdravotnictví. Blatný byl totiž ostře proti používání jakékoli vakcíny nebo léku, které neprošly řádným schvalováním. Jeho odmítavý postoj kritizoval jak Zeman, tak i komunisté, kteří podporují Babišovu vládu. Premiér spekulace odmítl. „Chci zdůraznit, že to není o Sputniku. Vakcína Sputnik V je schvalována na úrovni EMA a my na její rozhodnutí budeme čekat,“ řekl Babiš.
„Budeme se snažit dostávat do České republiky zejména registrované vakcíny, a to v co největším množství. Cílem je, abychom očkovali 140 tisíc lidí denně,“ řekl Arenberger. „Na druhou stranu když bude nějaká příležitost ve formě klinického zkoušení aplikovat jiné vakcíny, tak se o to budeme zajímat. Ale zatím to není aktuální,“ dodal nový ministr.
Arenberger zůstane ředitelem vinohradské nemocnice, jejím řízením bude pověřen náměstek pro léčebně preventivní péči Jan Votava. Nemocnice se pod Arenbergerovým vedením nevyhla několika kauzám. Deník N loni například upozornil na to, že nemocnice podezřele levně prostory k testování soukromé firmě Scimed Biotechnologies. Letos na začátku roku zase vysvětloval serveru iRozhlas, jak je možné, že byl v nemocnici přednostně očkován ředitel VZP Zdeněk Kabátek.
