Aktualizováno: Státní svátky na Slovensku 2026: Kompletní přehled a otevírací doba obchodů

Mít přehled o svátcích a zákazech prodeje vám ušetří čas i nervy. Následující shrnutí obsahuje veškeré podstatné údaje pro hladký a ničím nerušený pobyt na Slovensku.

Obsah:

• Státní svátky a dny pracovního klidu v roce 2026
• Otevírací doba obchodů: Kdy je zavřeno a kde platí výjimky
• Tradice a historie: Co znamenají jednotlivé svátky a dny pracovního klidu na Slovensku

Státní svátky a dny pracovního klidu na Slovensku v roce 2026

V tabulce najdete kompletní přehled slovenských státních svátků včetně dnů, ke kterým se v roce 2026 vztahují.

* Jedná se o státní svátky, které ale nejsou dny pracovního klidu.
** Na základě vládních konsolidačních opatření bylo pro rok 2026 dočasně zrušeno pracovní volno pro dny 8. května (Den vítězství nad fašismem) a 15. září (Panny Marie Sedmibolestné).

Zajímá vás, jaké státní svátky slaví v Rakousku, Polsku nebo v Německu? Projděte si další přehledy:

• Státní svátky 2026 v ČR
• Státní svátky 2026 v Rakousku
• Státní svátky 2026 v Německu 
• Státní svátky 2026 v Polsku
• Státní svátky v USA, otevírací doba burzy

Otevírací doba obchodů na Slovensku o svátcích: Kdy nakoupíte a kde platí výjimky?

Obchody mohou být na Slovensku během většiny svátků otevřené. Zákaz prodeje se vztahuje pouze na Nový rok, Velký pátek, Velikonoční neděli a vánoční svátky.

Tradice a historie: Co znamenají jednotlivé státní svátky a dny pracovního klidu na Slovensku?

Pojďme si nyní přiblížit jednotlivé státní svátky a dny pracovního klidu na Slovensku.

1. ledna: Den vzniku Slovenské republiky

Kromě toho, že se 1. ledna slaví příchod nového kalendářního roku, tak pro Slováky je to Den vzniku Slovenské republiky. Byl vyhlášen v říjnu v roce 1993, tedy krátce po vzniku samostatného Slovenska 1. ledna 1993. Do konce roku 1992 existovala Česká a Slovenská Federativní Republika.

6. ledna: Zjevení páně (Tři králové)

Zjevení páně je jedním z nejstarších křesťanských svátků a na Slovensku si připomínají návštěvu mudrců Kašpara, Melichara a Baltazara u Ježíška v Betlémě. Svátek symbolizuje zjevení Boha celému světu. Na Slovensku je tento svátek dnem pracovního klidu. Typickým zvykem je psaní písmen K+M+B křídou nad dveře domů, což ve skutečnosti neznačí počáteční iniciály tří králů, ale Christus mansionem benedicat (Kristus žehnej tomuto domu).

3. dubna: Velký pátek - pohyblivý svátek

Velký pátek patří mezi křesťanské svátky a připomíná ukřižování Ježíše Krista a jeho smrt na Kalvárii. Je to pátek Svatého týdne a součást velikonočního tridua. Následují další ceremonie v následujících dnech. Vrcholem křesťanského liturgického roku je přitom velikonoční neděle a oslava zmrtvýchvstání Ježíše Krista. 

6. dubna: Velikonoční pondělí – pohyblivý svátek

Velikonoční pondělí už přináší prostor k veselí a je velmi podobné jako u nás v České republice. Chlapci chodí na pomlázku, koledují a šlehají děvčata. Pak ale ještě mají tzv. odplatné úterý, kdy naopak chodí na pomlázku děvčata a šlehají chlapce. Mezi další zvyky patří třeba polévání děvčat vodou, aby se předala životodárná fyzická i duševní síla vody milované osobě.

1. května: Svátek práce

Svátek práce je mezinárodním dnem oslav práce a práv zaměstnanců. Své kořeny má již v 80. letech 19. století v USA. I když dříve byl tento svátek spojen s povinnými pochody, dnes má spíše volnější charakter. Mnoho lidí využívá tento den k odpočinku nebo prodlouženým víkendovým výletům. Kromě toho je 1. máj na Slovensku stejně jako pro nás svátkem lásky.

8. května: Den vítězství nad fašismem

Slovensko si v tento den, podobně jako my, připomíná kapitulaci německých vojsk a definitivní tečku za druhou světovou válkou v Evropě. Po celé zemi se konají pietní akty k uctění obětí konfliktu i hrdinů, kteří bojovali proti fašismu za svobodu. Pro slovenské dějiny má tento milník ještě jeden rozměr – symbolizuje definitivní zánik tehdejšího Slovenského státu.

5. července: Svátek sv. Cyrila a Metoděje

V tento den si lidé na Slovensku připomínají byzantské učence a misionáře z řecké Soluně sv. Cyrila a Metoděje. Jejich hlavním cílem bylo šíření křesťanství a posilovat kulturní a náboženskou nezávislost Velké Moravy. Dnes symbolizují jednotnost slovanských národů v tehdejší době, protože jejich působení ovlivnilo většinu slovanského světa.

29. srpna: Výročí Slovenského národního povstání (SNP)

Dne 29. srpna 1944 proběhlo na Slovensku povstání proti fašismu. Tehdejší slovenská vláda byla spojencem nacistického Německa a na odpor v ozbrojeném povstání se postavili slovenští vlastenci, partyzáni, vojáci a obyvatelé. Klíčovým místem se stala Banská Bystrica. Z počátku bylo povstání úspěšné, ale nacistické jednotky byly nakonec silnější. Dnes se v tento den konají pietní akce připomínající tuto událost. 

1. září: Den ústavy Slovenské republiky

Tento den oslavuje přijetí Ústavy Slovenské republiky 1. září roku 1992, čímž započala cesta ke slovenské nezávislosti, která byla završena 1. ledna 1993, kdy samostatná Slovenská republika vznikla. V den svátku se konají různé slavnostní akce, projevy politických představitelů. 

15. září: Panny Marie Sedmibolestné

Panna Marie Sedmibolestná je od roku 1927 patronkou Slovenska a kvůli utrpení a účasti na bolesti Ježíše Krista symbolizuje mateřskou lásku, oddanost a víru tváří v tvář utrpení. V tento sváteční den se konají bohoslužby, modlitby a tradiční pouť na Mariánské poutní místo v Šaštíně, které je významným centrem mariánské úcty. 

28. října: Den vzniku samostatného československého státu

Den vzniku samostatného československého státu si připomínají samozřejmě nejen Slováci, ale také my v Česku. V roce 1918 totiž vzniklo Československo a byla vyhlášena jeho nezávislost na Rakousko-Uhersku. Klíčovou roli v této změně sehráli Tomáš Garrigue Masaryk, Milan Rastislav Štefánik a Edvard Beneš. Pro Slovensko je tato událost připomínkou počátku své moderní státnosti, protože soužití v Československu pomohlo položit základy jeho politického a kulturního rozvoje.

1. listopadu: Svátek Všech svatých

První listopadový den patří Všem svatým – nevzpomíná se přitom pouze na ty oficiálně svatořečené, ale i na všechny bezejmenné a zapomenuté, kteří nalezli cestu do nebe. Přestože Památka zesnulých, běžně známá jako Dušičky, připadá až na 2. listopadu, již tento svátek je úzce spjat s modlitbami za mrtvé. Lidé v tento čas podle letité tradice míří na hřbitovy, aby zde věnovali tichou vzpomínku těm, kteří již nejsou mezi námi.

17. listopadu: Den boje za svobodu a demokracii

Sedmnáctý listopad je dnem připomínající události z roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a k počátku sametové revoluce. Demonstrace se konaly po celém Česku i Slovensku a ty hlavní studentské se odehrály v Praze a Bratislavě. Lidé si během tohoto svátku připomínají důležitost svobody, demokracie a lidských práv, které byly během komunismu potlačovány.

24. prosince: Štědrý den

Rodina se schází u společného stolu, aby si připomněli a oslavili narození Ježíše Krista v Betlémě. Jedná se o den pracovního klidu. Obchody zavírají většinou po poledni, aby už všichni mohli trávit čas s rodinou a přáteli. Tradičně se během dne drží půst až do večerních hodin, kdy se podává štědrovečerní večeře. Večer si pak lidé rozbalují dárky. 

25. prosince: Boží hod vánoční

První svátek vánoční neboli Boží hod je čas k oslavě, setkáním s rodinou a má silný náboženský význam, protože oslavuje příchod Spasitele. Věřící chodí do kostela na bohoslužby, zpívají se vánoční koledy a čtou se biblické příběhy o narození Krista v Betlémě.

26. prosince: Svátek svatého Štěpána

Druhý vánoční svátek je spojen s uctěním svatého Štěpána, prvního křesťanského mučedníka. Tento den je na Slovensku podobně jako v České republice příležitostí k návštěvám příbuzných a přátel nebo ke společným procházkám v přírodě.