Stejně jako někdejší ministerští předsedové a posléze prezidenti Václav Klaus a Miloš Zeman je podle Aleny Schillerové expremiér Andrej Babiš těžkou vahou a měl by se stát jejich nástupcem. „Jsou to všechno silné osobnosti. Všech třech si vážím a všechno jsou to lidi, kteří vás nutí přemýšlet o tom, co říkají, i když vás to někdy irituje,“ říká místopředsedkyně ANO s tím, že bude svého „šéfa“ přemlouvat k tomu, aby kandidoval. Hnutí podle ní vlastního kandidáta potřebuje, což bude při jednání se špičkami strany prosazovat. Kdyby padla volba na ni, nabídku by zvážila, teď ale považuje za předčasné se jí zabývat. Věří, že se Andrej Babiš nakonec rozhodne správně a do boje o Hrad půjde.
Senátní volby se nám nepovedly, to je bez diskuze, přiznává Alena Schillerová s tím, že jejich výsledek nechce podceňovat a bere ho s pokorou. Na druhou stranu s přihlédnutím k průměrné volební účasti, která dosáhla ve druhém kole pouhých 19 %, to není relevantní výpověď o náladě ve společnosti. „Brali jsme Jihlavu jako symbol, jako jakési ukončení senátních voleb, té senátní kampaně a musíme si vyhodnotit, jestli to byl krok správným směrem,“ bilancuje předsedkyně poslaneckého klubu ANO.
Příměry o „nové totalitě“ a „kartelu“, která předseda hnutí provolával v rámci předvolební kampaně na adresu pětikoalice, by sama nepoužila, omlouvat je ale nebude. „Jsou to slova Andreje Babiše. On je také asi o 10 let starší než já, takže toho zažil víc než já. Já nepoužívám tuto rétoriku, mluvím smířlivěji, ale na druhé straně nebudu tady prostě jenom za beránka,“ má jasno Schillerová a poukazuje přitom na „agresivní“ billboardy Spolu, na kterých byl expremiér zobrazován po boku ruského prezidenta Vladimira Putina.
Kladně naopak hodnotí ochotu svých politických oponentů usednout k jednomu jednacímu stolu. „Zbyněk Stanjura mi poprvé nabídl setkání nad nějakým návrhem ministerstva financí za dobu, kdy on je ministrem financí, to jsem ocenila, protože to dosud nebylo. Většinou jsem se to dozvídala z médií, anebo až to doputovalo do Poslanecké sněmovny. Tak by to v krizi být nemělo, měli bychom skutečně spolupracovat,“ podotýká. Během hodinového setkání byla seznámena s podobou nové daně, tzv. windfall tax, která počítá s mimořádným zdaněním firem zabývajících se těžbou, zpracováním či přepravou ropy, plynu, uhlí nebo bank a do státní kasy by měla v příštím roce přinést 85 miliard korun. Banky by z této částky měly zaplatit 33 miliard korun, což v exministryni financí vyvolává obavy.
„Jsou to zahraniční firmy, které chtějí vydělávat. Nemají s námi, s Českou republikou jako takovou, senzitivitu, určitě ne takovou jako české firmy nebo ti, co tady žijí a podnikají. Dívám se na to z ekonomického pohledu a bojím se toho, aby si to nechtěly vzít zpět tím, že zvednou poplatky, zamezí třeba objemům úvěrů pro naše firmy, pro naše občany, že ještě zvednou úrokové sazby atd.,“ sdílí své prvotní pochybnosti s tím, že celou problematiku si detailně nastuduje, ale s bankami „cítí, že bude mít problém“.
