Diplomat Stropnický jako těžká váha souboje o Hrad. Známý herec by přitáhl liberální voliče

Martin Stropnický

Martin Stropnický Zdroj: Blesk:Jakub Poláček

Martin Stropnický
Martin Stropnický
Martin Stropnický a Veronika Žilková mají první stání v listopadu.
Martin Stropnický
5
Fotogalerie

Neriskovat a pomalu, cílevědomě budovat kariéru politika a diplomata opřenou o tvář populárního herce známou nejširší veřejnosti z televizních obrazovek. Tak lze stručně shrnout profesní DNA exministra obrany a zahraničí za ANO, současného českého velvyslance v Izraeli Martina Stropnického. Debakl nejsilnějšího opozičního uskupení v letošních senátních volbách, v nichž se přitom jeho lídr Andrej Babiš velmi silně angažoval, oživil spekulace o kandidatuře Stropnického na úřad prezidenta. Účast v souboji o hlavu státu zvažoval už před pěti lety.

„Spekulace komentovat nebudu. Našeho kandidáta oznámíme 26. října,“ reagoval na informace některých médií o zájmu Stropnického ucházet se nejvyšší ústavní funkci šéf ANO.

Stropnický, k jehož nejznámějším rolím patří major a později plukovník Ivan Tomeček ze seriálu Kriminálka Anděl, vstoupil do politiky v roce 2013. Stal se jedním z nejvýraznějších marketingových taháků ANO. Shlížel z billboardů a v propagačních spotech inteligentně a s nadhledem debatoval s Babišem o různých společensky palčivých tématech.

Při sestavování vlády ČSSD a ANO měl někdejší velvyslanec v Portugalsku a pak ve Vatikánu usiluje o post ministra zahraničí, který mu údajně šéf ANO slíbil. Místo Černínského paláce se však musel Stropnický spokojit s bývalou Kadetní školou pěchoty v Praze, tedy s ministerstvem obrany. Ještě po nástupu do vládní funkce dotáčel čtvrtou sérii Kriminálky Anděl.

Tehdy se mezi úředníky rezortu v narážce na problematické zbrojní zakázky a sídlo Generálního štábu Armády ČR na Vítězném náměstí začalo ironicky hovořit o „Kriminálce Kulaťák“.

Přímo o Stropnickém se pak říkalo, že „ministra obrany hraje“. Podle lidí, kteří se pohybovali v jeho okolí, nevynechal jedinou příležitost objevit se před televizními kamerami. „Nejdůležitější pro něj byl mediální obraz. Nezdálo se, že by o zviditelňování sama sebe jako ministra usiloval jen proto, že to po něm chtěl Andrej Babiš,“ vzpomíná zaměstnanec ministerstva, který si přál zůstat v anonymitě.

Řízení rezortu Stropnického podle dostupných informací příliš nebavilo, přesněji řečeno za čtyři roky neuzavřel jako ministr žádnou zakázku se strategickým významem. Přitom rozjel tendr na nová bojová vozidla pěchoty za více než 50 miliard korun, domlouval nákup izraelských 3D radarů a další velké kontrakty. Ačkoliv často žehral na zastaralou armádní techniku a akcentoval nutnost modernizace jednotek, zůstal u proklamací.

Na druhou stranu se tak oproti většině svých předchůdců vyhnul kritice za předražené nebo jinak sporné akvizice. I když musel často vysvětlovat, proč důležité zakázky stále odsouvá, neulpělo na něm podezření z protežování některé vlivné zbrojařské skupiny. Stropnickému se podařilo  absolvovat čtyři roky vládního angažmá v čele komplikovaného úřadu bez ztráty popularity. Prestiž si udržel také jako diplomat.    

Hlavně proto se mohl koncem roku 2017 přemístit do vysněného Černínského paláce a několik měsíců po jmenování druhé Babišovy vlády na post velvyslance v Izraeli. Misi po zkušenostech z minulosti zvládal bez problémů, prakticky se vytratil z veřejného života. Změna nastala až letos, když vyplaval na povrch Stropnického vztah s jeho o třicet let mladší podřízenou z ambasády, kvůli níž se má rozvádět  se svou dlouholetou partnerkou Veronikou Žilkovou. Takové prohřešky však voliči netrestají, spíše naopak.

Podle informací Deníku N se Stropnický na klání o Hrad těší a už se údajně dotazoval na ministerstvu zahraničí, zda by se v případě volebního neúspěchu mohl na post velvyslance vrátit. Na žádost deníku E15 o reakci ke své možné kandidatuře Stropnický v úterý nereagoval.

O účast v prezidentské volbě Stropnický přemýšlel už před pěti lety, tehdy byl místopředsedou ANO. Nakonec však hnutí i s ohledem na kandidaturu Miloše Zemana žádného uchazeče nepostavilo. Nyní by naopak vlastního silného adepta potřebovalo, v úvahu zatím vedle Babiše připadala exministryně financí Alena Schillerová nebo bývalý šéf rezortů průmyslu a dopravy Karel Havlíček. 

„Máme kandidátů více. Ve druhé půlce října to chceme definitivně vyhodnotit podle toho, jak se budou vyvíjet preference. Samozřejmě hodláme postavit někoho, kdo bude mít šanci vyhrát,“ řekl minulý měsíc Havlíček.

Průzkumy však dlouhodobě ukazují, že pokud by do druhého kola prezidentské volby postoupil Babiš spolu s favorizovaným generálem Petrem Pavlem, který v září oficiálně vyhlásil kandidaturu, expremiér by zcela jistě prohrál. Ještě hůře by zřejmě dopadla Schillerová nebo případně Havlíček. Sázka na Stropnického proto působí logicky. Mimo jiné i proto, že na rozdíl od šéfa ANO by mohl Pavlovi sebrat liberální voliče.

Na spekulace o Stropnického kandidatuře reagovaly i sázkové kanceláře. Z kurzu 1:130 se dostal za jeden den na 1:22 a zařadil se mezi favority na šesté místo hned za Pavla Fischera.