Prioritou pražského náměstka pro dopravu Adama Scheinherra (Praha sobě) je nová linka metra. Problémem jsou však zdlouhavé výkupy pozemků, kde měl městu pomoci společný podnik s developerem, ten však nová koalice odmítla. Pomoci si nemůže ani zákonem o urychlení staveb. „Pokusíme se hlavně domluvit s vlastníky,“ říká.
Mít na starosti dopravu, ať už na ministerstvu, nebo v městské radě, bývá dost nevděčné. Proč jste do toho šel?
Dva roky jsem se na tuto pozici připravoval, bylo to přirozené vyústění situace. Vzhledem k tomu, v jakém stavu gesce byla, tak jsme o ni za Prahu sobě usilovali. Nešlo nám o to, co je, nebo není příjemné, ale co bude mít největší prospěch pro město. Snažím se dělat maximum pro to, aby za ty čtyři roky nepadaly mosty a aby byla celá má gesce vnímána jinak.
Ve funkci jste ani ne dva měsíce, co jste například stihl udělat?
Když jsem nastoupil do funkce, tak po Hlávkově mostě nejezdily tramvaje. Šel jsem na prohlídku mostu a podivil se, že tam sice bylo postaveno provizorní zajištění, bylo ale jen na jedné koleji – nejezdilo se však ani na druhé koleji. Kontaktoval jsem organizátora dopravy ROPID a zeptal se technické správy komunikací, proč tam tramvaj není. Nevěděli. Byl to pátek, řešení jsem žádal do pondělí. Nakonec mi řekli, že tam tramvaj může po jedné koleji jezdit. Také se na most vrátily automobily.
Které povinnosti nejvíce hoří?
Kontroly a diagnostiky mostů, obzvlášť těch přes Vltavu. Jejich uzavírky budou obrovským zásahem do života Pražanů. Naší prioritou je pak metro D. Intenzivně se připravuje geologický průzkum, který má být letos zahájen. Pak hoří příprava dostavby pražského okruhu.
Jak chcete zrychlit přípravu Pražského okruhu?
Pozval jsem k jednání všechny starosty dotčených městských částí. Musíme naslouchat připomínkám městských částí, což minulé vedení města moc nedělalo. Důležité je, abychom si nevymysleli něco bez vzájemné komunikace. Starosty jsem požádal, aby nám i v rámci jejich sousedských vztahů pomohli například s dohodami s jednotlivými majiteli pozemků. S ministrem dopravy Danem Ťokem jsme se už v rámci memoranda shodli, že zahájíme výkup pozemků pro jihovýchodní úsek 511.
Kromě vnějšího pražského okruhu chybí Praze i městský vnitřní okruh. Příprava jeho dostavby ale značně zaostává za přípravou stavby metra D. V jaké fázi se oba projekty nacházejí?
Městský okruh nemá ani územní rozhodnutí, neví se, jak budou vypadat křižovatky nebo tunely. Naopak u metra D téměř vše víme, máme skoro hotovou dokumentaci pro stavební povolení, máme územní rozhodnutí. Začínáme s geologickým průzkumem, v jeho rámci se dělá stavební příprava i pro následnou realizaci stavby metra. Na obou projektech se pracuje paralelně a oba mají prioritu, každý je ale v jiné fázi.
Začne se metro stavět letos?
Ano.
I přes změny plánu jak získat pozemky? K tomu měl původně sloužit společný podnik s Pentou, který ale padl.
Společný podnik tehdy vznikal pod nátlakem. Koalice dokonce možná nevykupovala pozemky pro metro právě proto, aby vznikl tlak na založení společného podniku s Pentou. Všechny energie byly vloženy do tohoto projektu a nikdo se přitom nezaměřoval na výkup. Podnik se ukázal jako nevýhodný a celý proces se tím jenom zbrzdil. V současnosti máme v prvním úseku Nové Dvory – Pankrác už všechny pozemky vykoupené nebo tam máme dohodu s vlastníky. Věřím, že se dokážeme dohodnout i v té druhé části.
Vykupování ale může trvat roky. A společný podnik se soukromou firmou měl navíc umožnit nabídnout za pozemky vyšší cenu, než mohlo město samostatně.
Není důvod platit vyšší cenu, když je metro D veřejně prospěšnou stavbou a Praha tedy může využít institut vyvlastnění. Nástrojů je několik, není to jen vykupování. Pokusíme se domluvit i s vlastníky okolních pozemků. Cena jejich pozemků ohromně vzroste, přivedeme jim desetitisíce cestujících denně.
My musíme jako město zajistit kvalitní přestup na tramvaj, autobus, parkoviště. Zároveň ale vítáme, když zde vzniknou služby od kadeřníka po supermarket. Máme nyní 61 stanic, deset jich má vzniknout a pro město je neudržitelné, aby se samo staralo o všechny, to je příliš finančně nákladné. Společný podnik je v tomto smyslu pro nás vítaný, ne ale tak, jak byl nastaven dřív.
Jednáte už s některými developery o spolupráci na stanicích?
Ano, na stanicích Nádraží Krč, Nemocnice Krč a Nádraží Holešovice. Majitelé pozemků u prvních dvou stanic jsou restituenti, zastupuje je Jakub Sklenka ze společnosti Reflecta Development. Projekt na Nádraží Holešovice byl už rozjetý a já nyní zkoumám, zda jsou podmínky pro město výhodné. Smlouvu jsem zastavil a předal právníkům, aby prověřili výhodnost pro město.
Bude náročnější přesvědčit soukromníky o výhodnosti společných podniků, když byly zveřejněny podmínky spolupráce s Pentou? Té navíc město nabídlo 51procentní většinu v podniku, nyní chce ale majoritní podíl držet Praha.
Je vidět, že společný podnik s Pentou nikam nevedl. Developeři nechtějí prázdné pozemky, chtějí cestující. To můžeme zajistit. Pokud je nepřivedeme, pozemky budou developerům ležet ladem. Je to oboustranný zájem.
Pomůžete si zákonem o urychlení dopravních staveb, který má zjednodušit výkup pozemků? Zákon se vztahuje i na metro.
Na devadesát procent nejde uplatnit, neboť máme územní rozhodnutí z doby, kdy zákon ještě neplatil. Tím pádem nejde použít. Museli bychom získat nové územní rozhodnutí, které by bylo nastaveno podle nového zákona, což ale nikdo nechce.
V souvislosti s rozvojem dopravy trápí Pražany parkování. Je už jasné, kde budou stát příští P+R parkoviště?
Letos zahájíme stavbu na Černém Mostě, kapacita bude asi šest set míst. Zásadní je ještě Opatov a Zličín.
Praha sobě v předvolebním programu slibovala, že vypoví „nevýhodné smlouvy se šíbry, kteří přes parkovací poplatky perou špinavé peníze“. Kolik smluv je připraveno ke zrušení a o které subjekty se jedná?
Nebudeme nesmyslně vypovídat smlouvy všem, aniž bychom měli koncepci. Tu nyní vytváříme. Celkem jde o asi sedmdesát parkovišť, která Praha pronajímá. Připravujeme do rady materiál zohledňující 35 parkovišť, která mohou sloužit pro účely P+R nebo jako zóna placeného stání pro Pražany. Než smlouvy vypovím, potřebuji vědět, co dál s parkovištěm. Nyní budeme vypovídat čtyři smlouvy – u nich jsme si jisti, že parkoviště budeme moci využít jako P+R.
Podporujete Metro S, projekt výstavby dvou šestikilometrových tunelů pod centrem Prahy, kudy by jezdily městské a příměstské vlaky?
Ano, už jsem se sešel s generálním ředitelem Správy železniční dopravní cesty. Dohodli jsme se, že SŽDC vypíše soutěž na projektanta v první polovině roku. Praha se bez tunelů neobejde. Potřebujeme, aby Pražané více využívali železniční linky. Máme 160 kilometrů tramvajových tratí a 160 kilometrů železničních. Zatímco ale tramvajové využívá kolem půl milionu cestujících denně, železniční jen asi čtyřicet tisíc lidí na území Prahy.
Koalice slibovala více komunikovat s opozicí. Jednáte s nimi o dopravních otázkách?
Navýšili jsme počet členů dopravního výboru, aby mohl být zastoupen vyšší počet opozičních zastupitelů. Sestavuji komisi, která bude projednávat plán udržitelné mobility, a opozice zde bude také zastoupená.
Na konci loňského roku došlo k řadě změn v dozorčích radách, například u TSK, Výstaviště nebo dopravního podniku. Opoziční ODS a ANO si stěžovaly, že jim koalice nenabídla žádného zástupce v radě dopravního podniku, byť tam dřív opozice měla zastoupení. Proč?
V minulosti to bylo různé, někdy v dozorčí radě dopravního podniku byla zastoupena opozice, jindy zase ne. My jsme se rozhodli dát místo opozici ne v dozorčí radě, ale ve výboru pro audit. Je to také velmi důležitý orgán, který dělá plán auditu na celý rok a kontroluje vnitřní chod firmy.
To ale není rovnocenná pozice jako členství v dozorčí radě.
Ve výboru pro audit sedí jen tři lidé, opozice má jednoho zástupce, tedy třetinu. V dozorčí radě by měla jednoho člena z patnácti. Jsou to svým způsobem rovnocenné pozice. Opozice má asi třicet zástupců v dozorčích radách a ve firmách. Musíte vnímat i to, že předešlá koalice měla 33 členů v zastupitelstvu, my máme 39 členů. Jsme silnější vůči opozici a i toto hraje roli při skládání dozorčích rad.
V minulém období se koalice několikrát pokusila o vlastní návrhy novely zákonů, vždy ale neúspěšně. Plánujete nějak využít zákonodárnou iniciativu, kterou Praha má?
Spíše se zaměříme na domluvu buď s našimi poslanci, nebo přímo s ministry. Sám už jsem se účastnil jednání na ministerstvu dopravy, intenzivně jednáme o Pražském okruhu nebo zákony o taxislužbě. Je jednodušší, když se přímo domluvíte s ministrem a ten donese věc na vládu, než když Praha podniká vlastní iniciativu a snaží se ji prosadit. Je lepší vytvořit tým na ministerstvu a přijít s něčím, co má podporu.
Chci také mít po ruce právničku, která by mé podněty týkající se dopravní agendy shromaždovala. V momentě, kdy by se připravovala nějaká změna, tak bychom to poslali na ministerstvo jako balík.
Které legislativní podněty chcete do budoucna přednést?
V zákoně by mohlo být definováno, co znamená okružní turistická jízda. Máme tu turistické a vyhlídkové autobusy, které jezdí dokola po Praze – autobusy typu hop-on hop-off. Když to zákon bude definovat, my pak budeme moci nastavit rámec těmto jízdám skrze vyhlášku.
| Vystudoval strojní inženýrství v Česku a ve Francii a pracoval v Ústavu jaderného výzkumu v Řeži na projektu OSN na celosvětové snížení hrozby použití jaderných zbraní. Zviditelnil se jako odpůrce bourání Libeňského mostu a je zakladatelem iniciativy Libeňský most Nebourat, Nerozšiřovat. Loni byl zvolen na kandidátce Prahy sobě do pražského zastupitelstva, kde se stal náměstkem primátora pro dopravu. |
