České mzdy se letos plošně zvyšovat nebudou | E15.cz

Mzdy se letos plošně zvyšovat nebudou. Polepší si jen některá odvětví

Lukáš Vojáček

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Tuzemský trh bojuje s nedostatkem pracovních sil. Ke konci května evidovalo ministerstvo práce a sociálních věcí necelých 286 tisíc uchazečů o zaměstnání. Volných pracovních míst přitom ke stejnému datu bylo téměř 347 tisíc. Někteří zaměstnavatelé si proto snaží pracovníky udržet zvyšováním mezd či rozšiřováním zaměstnaneckých benefitů. Plošný růst mezd přesto letos nelze ve většině sektorů očekávat, potvrzují velké firmy a ekonomové, které oslovil deník E15.

Britský maloobchodní řetězec Tesco, který v Česku zaměstnává kolem 8400 lidí, oznámil počátkem minulého týdne, že od 1. července zvýší mzdy. Zaměstnancům v provozu se průměrně zvedne výplata o pět procent a v distribučním centru o čtyři procenta. Změny se dotknou také benefitů.

Od příštího měsíce bude podnik místo klasických stravenek vyplácet peněžitý příspěvek na stravování. Od 1. ledna 2022 pak budou mít všichni zaměstnanci nárok na pět týdnů dovolené.    

Ke stejnému kroku se už dříve odhodlaly jiní zaměstnavatelé, a to nejen v odvětví retailu. „V našich společnostech byly mzdy letos upraveny v návaznosti na výsledky kolektivního vyjednávání, u tarifních mezd se jednalo o nárůst o čtyři procenta,“ uvádí Alice Horáková, mluvčí energetické Skupiny ČEZ. Podnik zaměstnávající přes třicet tisíc osob přidává lidem vedle peněz také benefity. „Nově mohou naši zaměstnanci využívat služby on-line lékařské poradny a objednání k lékaři,“ zmiňuje Horáková.

Škoda Auto zvedla již 1. dubna mzdy všem zaměstnancům o dva tisíce korun měsíčně na základě tarifní dohody uzavřené přede dvěma lety. Části pracovníků zároveň na jaře vyplatila mimořádné jednorázové odměny ve výši čtyřicet tisíc korun za vysoké pracovní nasazení během koronakrize a za nemožnost čerpat během pandemie některé benefity. Vyplývá to z dopisu Škody jejím zaměstnancům, který automobilka poskytla redakci E15 k nahlédnutí. 

Kdo přidávat neplánuje

Zmíněné podniky jsou však na českém trhu spíše výjimkou. Většina oslovených velkých zaměstnavatelů se letos přidávat nechystá. „S ohledem na nutnost tvorby robustních finančních rezerv na pokrytí potenciálních nesplacených úvěrů klientů postižených dopady pandemie letos neplánujeme plošné zvyšování mezd, ačkoli jsme na rozdíl od řady jiných společností i letos vyplatili zaměstnancům roční bonusy za rok 2020,“ uvádí Filip Hrubý z České spořitelny. 

„V našem případě nelze paušalizovat, protože v různých dceřiných firmách je odlišná situace. Plošné zvyšování mezd ale neplánujeme,“ přidává se PR manažer koncernu Agrofert Karel Hanzelka. 

Přidávat všem zaměstnancům se v nejbližších měsících nechystá ani Raiffeisenbank, bezpečnostní firma SECURITAS nebo pivovary Plzeňský Prazdroj a Budějovický Budvar. „Mzdy jsme zvýšili 1. dubna pouze individuálně na základě pracovních výkonů,“ upřesňuje personální ředitelka Budějovického Budvaru Monika Grešová.     

Jenom individuálně připlatí zaměstnancům rovněž provozovatel internetového portálu Seznam.cz, jenž sází spíše na širší nabídku nefinančních výhod. „Zaměřujeme se na benefity v podobě antigenního a PCR testování prováděného v naší pražské centrále, a to jak pro zaměstnance, tak pro jejich rodinné příslušníky,“ sděluje personální ředitelka Seznamu Helena Kuklíková.

V dalších společnostech, jako jsou stavební podniky Metrostav a Hochtief či Třinecké železárny – Moravia Steel, se o změnách ve výši mezd bude teprve jednat. „Pokud by ale ke zvýšení došlo, tak nejdříve od ledna 2022,“ připouští mluvčí Hochtiefu Michal Talián.       

Napjatý trh

Dramatický růst mezd v letošním druhém pololetí neočekávají ani ekonomičtí odborníci. „Mnoho firem je stále v minusu a kvůli ztrátám z posledního roku a půl má vyčerpané všechny rezervy. Další podniky mzdy zvýšily již na začátku roku a do prosince se tak již další plošné nárůsty nedají moc čekat,“ myslí si viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza. 

„Zaměstnanci už letos dostali fakticky přidáno díky zrušení superhrubé mzdy, a mezi zaměstnavateli tak bude, pokud se týká zvyšování mezd, panovat spíše opatrnost,“ souhlasí Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta. 

Výjimkou mohou být podle ekonomů průmyslové podniky, kde se jistě obnoví snaha mnoha firem výrobu postupně robotizovat. „Podobná situace může být v důsledku automatizace například ve finančním sektoru nebo třeba v profesionálních službách, jako jsou právo a účetnictví,“ vypočítává  makroekonomický analytik České spořitelny Michal Skořepa. 

Všichni tři experti se zároveň shodují, že mzdy minimálně ve zbytku roku určitě neporostou v sektorech nejhůře postižených koronakrizí, to znamená v cestovním ruchu, kultuře a v gastronomii. Právě pohostinství je přitom jedním z odvětví, kde zaměstnanci až katastrofálně chybějí.

Situace na českém pracovním trhu je podle Nováka celkově stále velmi napjatá. Pokud pak v následujících čtvrtletích nastane silný hospodářský růst, můžeme se z pohledu mzdového vývoje velmi rychle vrátit do doby před začátkem pandemie – vypukne tlak na rychlý růst mezd. „To se však stane spíš až v roce 2022 než letos,“ míní Novák.

Přidat, či nepřidat

Zda je v současnosti dobrý nápad přidávat zaměstnancům, by si podle expertů měly podniky zvážit samy vzhledem ke své finanční situaci a ekonomickému vývoji v odvětví, kde působí. „Růst mezd ve veřejném sektoru ovšem zvyšuje i vládní výdaje, což je vzhledem k nynějšímu stavu veřejných financí problém,“ varuje Novák.

Prouza na druhé straně připomíná, že rozumná platová politika dá lidem jistotu, že s nimi firma dál počítá, a ti se přestanou bát utrácet. To bude klíčové pro zotavení celé ekonomiky. „Češi si během pandemie naspořili nadprůměrných tři sta miliard korun,“ upozorňuje Prouza.  

S předplatným můžete mít i tento exkluzivní obsah

Hlavní zprávy

Nejčtenější

Video