Podle původního návrhu nového stavebního zákona nemělo být prakticky možné dodatečně legalizovat stavbu postavenou bez řádného povolení. Novela změnila pravidla, podmínky od 1. července však budou i tak přísnější.
Ministerstvo pro místní rozvoj při přípravě nového stavebního zákona uvedlo, že je v Česku na černo postavena zhruba každá desátá stavba. Nový zákon měl tuto praxi změnit a umožnit dodatečnou legalizaci pouze v případě, kdy byl stavebník ve vztahu ke stavbě v „dobré víře“.
To ve smyslu návrhu znamenalo, že by stavebník disponoval povolením, které následně bylo následně zrušeno. Dobrou víru by bylo možné dovodit i tehdy, kdy úřad potvrdil stavebníkovi, že povolovací proces potřebný není, ačkoliv podle zákona povolení záměru získat musel.
Věcná novela stavebního zákona provedená zákonem č. 152/2023 Sb. tuto podmínku změnila. V § 256 odst. 1 nového stavebního zákona byla podmínka dobré víry nahrazena podmínkou, podle níž je možné stavbu dodatečně povolit, pakliže nevyžadovala rozhodnutí o povolení výjimky ze zákazů podle jiného právního předpisu.
„Přestože stavebník nebude (oproti prvotnímu znění návrhu stavebního zákona) povinen prokazovat v případě dodatečného povolení tzv. černé stavby dobrou vůli, ve srovnání s dosavadním stavebním zákonem dochází nicméně ke zpřísnění podmínek,“ uvádí advokát Samuel Bodík z advokátní kanceláře Dentons.
Řízení o dodatečném povolení
Za stavbu se přitom považuje nejen kompletně nová stavba, ale i přístavba, nástavba či stavební úprava. Jakmile stavební úřad zjistí, že příslušná stavba byla postavena bez povolení (anebo v rozporu s ním), zahájí řízení o odstranění stavby.
V oznámení o zahájení řízení o odstranění stavby musí úřad stavebníka poučit, že ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení lze podat žádost o dodatečné povolení stavby. Stavba musí naplnit veškeré podmínky, které měly být splněny v rámci řízení o povolení záměru. Jak dodává Samuel Bodík, jde například soulad s územně plánovací dokumentací.
„Nově již nebude například možné dodatečně povolit černou stavbu, která vyžaduje povolení výjimky z požadavků na výstavbu, nebo výjimku ze zákazů podle jiného právního předpisu (např. ve vztahu k ochraně ptactva, či jiných chráněných živočichů),“ připomíná advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal.
Podmínkou dodatečného povolení bude uhrazení pokuty
Novinkou je od 1. července též podmínka uhrazení pokuty za přestupek, pokud stavebník stavbu provedl bez povolení nebo v rozporu s ním. Horní hranice pokuty, kterou může stavební úřad za černou stavbu udělit, se zvyšuje až na 2 miliony korun.
„Za výše uvedených okolností stavební úřad stavbu povolí novým rozhodnutím. Nelze-li stavbu dodatečně povolit, stavební úřad žádost o dodatečné povolení zamítne a nařídí odstranění stavby,“ dodává Jan Tomíšek.
Nový stavební zákon vstoupil částečně v účinnost 1. ledna 2024 pro tzv. vyhrazené stavby, což jsou stavby infrastrukturní, například dálnice. Pro běžné stavebníky je pak klíčový termín účinnosti 1. července 2024.
