Bydlení v Česku mírně zlevní, dostupnost bydlení se však nezlepší, tvrdí studie

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Tomeš Michael / E15

Ilustrační foto (projekt Petrohradská společnosti Central Group
Vizualizace bytového projektu Božínka v Praze 5 z dílny studia architekta Stanislava Picka.
3
Fotogalerie

Po čtyři roky pokračující růst cen bydlení by snad konečně mohl zastavit alespoň mírný pokles cen. Vyplývá to s poslední studie České bankovní asociace (ČBA). Vývoj situace však bude záležet na stavu ekonomiky, trhu práce, příjmy obyvatel a (ne)dostatek bytů. Méně potěšující je, že podle studie nepominou problémy s dostupností bydlení. Situace může vyústit v posun od vlastnického k nájemnímu bydlení.

„Pro odhad budoucího možného vývoje je nezbytná analýza historických dat. Lze z ní usuzovat, že v současnosti Česko zažívá od svého vzniku již třetí vlnu intenzivního růstu cen bydlení,“ uvedl autor studie, externí analytik ČBA Tomáš Somogyi.

První vlnu růstu můžeme podle něj sledovat v období mezi lety 2000 a 2004. Příčinu lze hledat zejména v očekávání možného růstu cen rezidenčních nemovitostí po vstupu Česka do Evropské unie. V roce 2006 až 2008 – tedy ve druhé vlně – stály za nárůstem cen dobrá situace na trhu práce, růst mezd a především dostupné úvěrové financování.

Čeká nás další pokles?

„Vývoj v posledním období od roku 2014 do současnosti přinesl třetí vlnu růstu cen. Svůj podíl zde sehrály i nízké úrokové sazby. Nabídkové ceny bytů vzrostly mimo Prahu o 43 procent, v Praze o 55 procent. Je zřejmé, že vždy rok po dosažení pomyslných cenových vrcholů následoval mírný pokles cen,“ dodal hlavní poradce ČBA Vladimír Staňura. Ten ještě doplnil, že po prvních dvou vlnách růstu následoval pokles cen.

„Soudě podle vývoje v předcházejících vlnách nyní pravděpodobně nastává čas mírné korekce cen směrem dolů. Nejsou zde však žádné indikace, že by tento pokles měl být dramatický,“ upozornil Somogyi.

Ceny vyhání nedostatek bytů

Za dlouhodobým růstem cen bytů pak stojí neuspokojená poptávka kvůli malému počtu volných bytů na trhu, za kterým stojí i velmi nízký počet vydaných stavebních povolení, zejména v Praze. „Omezená výstavba a akutní nedostatek dostupných bytů zvedl ceny pražských bytů v posledních letech o desítky procent. Přitom ceny nemovitostí rostou rychleji než ceny stavebních prací, které se ke konci loňského roku proti průměru roku 2015 zvýšily o deset procent,“ uvedl dále Somogyi.

Vladimír Staňura však uvedl, že počet dokončených bytů v Česku v posledních letech roste. Jejich nabídka se však na trhu ještě zcela neprojevila, nejspíše se promítne až v následujícím roce.

Autor studie pak dále předpokládá, že v následujících letech se bude v Česku zvyšovat podíl nájemního bydlení. Který je mimochodem v Česku jeden nejnižších v rámci Evropě. „Zejména mladší část populace bude před hypotečními úvěry favorizovat flexibilnější nájemní bydlení. A to i za cenu toho, že se při srovnatelných až lehce vyšších měsíčních nákladech okrádají o budoucí vlastnictví nemovitého aktiva,“ dodal Somogyi.

Úrokové sazby hypotečních úvěrů

Co se týče úrokových sazeb u hypotečních úvěrů a jejich vývoje, ty dosáhly na konci roku 2016 svého rekordního minima. „Zapříčinily tak zrod úvah o tom, zda není tato skutečnost riziková a zda má tento jev své opodstatnění, či nikoliv. Zatímco ČNB již druhým rokem postupně zvyšuje svou základní úrokovou sazbu, ceny hypotečních úvěrů reagují na kroky centrální banky spíše slabě a i nadále zůstávají nejlevnější v celé české historii,“ uvádí ve studii Tomáš Somoygi.

Tip: Plánujete hypotéku? Spočítejte si výši splátky s naší hypoteční kalkulačkou

Zároveň však i sazby u vkladů na běžných účtech u komerčních bank zůstávají velmi nízké a depozita tak znehodnocuje inflace. „Tato situace v České republice trvá již od roku 2016 a pomyslné nůžky mezi tempem inflace a průměrné sazby na bankovním trhu stále zůstávají rozevřené. Restriktivní měnová politika ČNB tak prozatím nepřináší své výsledky a trh stále setrvává na úrovni, kdy je cena peněz natolik nízká, že spotřební apetit domácností zůstává nezasycen a brání tvorbě úspor do dalšího hospodářského cyklu.“