V obecném povědomí je černým odběratelem ten, kdo technickým zásahem způsobí, že se odběr energií na měřících zařízeních neboli hodinách vůbec nezaznamená. dTest uvádí, kdy se černým odběratelem můžete stát i vy, i když neúmyslně.
Kdy se můžete stát černým odběratelem
Prvním případem je, že nemáte v pořádku smlouvu o dodávkách energií. Může dojít ale i k neoprávněnému odběru zcela bez zavinění spotřebitele kvůli pochybení při změně dodavatele. Ale zcela výjimečně. Poškozen může být i měřič a v tuto chvíli vzniká neoprávněný odběr.
Jak se postupuje, když je zjištěn neoprávněný odběr
Podle energetického zákona se o černý odběr jedná i tehdy, když někdo odebírá energie bez uzavřené smlouvy či za dodávky energií opakovaně neplatí. I když dodavatelé spotřebitele zpravidla upozorní, že mu končí smlouva již tím, že pošlou závěrečné vyúčtování, je třeba své závazky sledovat.
„Ostražití by měli být spotřebitelé i v situaci, kdy odebírají energie po krachu svého původního dodavatele od přiděleného, takzvaného dodavatele poslední instance. Tento dodavatel totiž ze zákona dodává energie po dobu maximálně půl roku, do té doby si musí spotřebitel sjednat novou smlouvu o dodávkách energií,“ upozorňuje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.
Pokud elektroměr nebo plynoměr chybně měří ve prospěch odběratele v důsledku poškození, také jde o černý odběr. A je celkem jedno, jestli poškození způsobil odběratel nebo ne. Podle dTestu povinnost hlásit závady na měřících zařízeních ukládá odběrateli energetický zákon. Z něho také vyplývá, že za neoprávněný odběr způsobený poškozeným měřičem odpovídá bez ohledu na zavinění odběratel. Doporučujeme proto stav měřícího zařízení umístěného například na chodbě domu pravidelně kontrolovat a hlásit případné závady distributorovi.
Kolik zaplatíte?
Vaší povinností bude nahradit vzniklou škodu. Její výše se bude určovat jedním ze tří způsobů. Prvním je dohodnout se s dodavatelem na odpovídající částce. V druhém případě zaplatíte skutečnou škodu, kterou ale často není možné stanovit. Třetí variantou je určení škody náhradním výpočtem podle zvláštní vyhlášky.
V některých případech tak bylo tímto výpočtem uloženo spotřebiteli zaplatit osmi až jedenáctinásobek částky v porovnání s předešlými obdobími v odběrném místě. Ústavní soud proto řekl, že náhradní výpočet nelze použít při rozhodování o výši neoprávněného odběru mechanicky, musí se zohlednit konkrétní okolnosti.
„Vyjít se tak má například z předchozích spotřeb v odběrném místě, případně množství spotřebičů. Ovšem i ústavní soud připustil, že zjistit skutečnou výši odběru bývá obtížné. Proto je vhodné, aby odběratelé vzniku černého odběru předcházeli kontrolou platnosti své smlouvy, uhrazení závazků i stavu elektroměru či plynoměru,“ uzavírá Eduarda Hekšová.
