V roce 2018 byly průměrné výdaje domácností za bydlení 5 706 korun. V této částce je zahrnuto nájemné, platby za energie, vodné a stočné, odvoz odpadků.
V průměru nám ale platy rostly rychleji než náklady na bydlení. Podíl z čistých peněžních příjmů, které domácnosti vydávají za bydlení, činil v roce 2018 průměrně 15,9 procenta. V uplynulých pěti letech tento podíl klesal. Příjmy rostly rychleji. Nejméně za bydlení zaplatili domácnosti jednotlivců starších 65 let. V porovnání s jejich čistými příjmy je ale tato částka poměrně vysoká – dosahuje 30 procent z jejich příjmů.
6 994 korun za bydlení vydaly domácnosti samoživitelů s dětmi. Šlo o nejvyšší částku. Jelikož jde o domácnosti s nižšími příjmy, bylo to 26,7 procenta z jejich příjmů. O něco nižší náklady pak vycházejí na úplné rodiny s dětmi, a sice 6 282 korun, ale z rodinného měsíčního rozpočtu tato částka odkrojuje pouze 13 procent.
„Z hlediska ekonomické aktivity vykázaly vyšší náklady na bydlení domácnosti s pracujícími členy, a to průměrně 6 098 korun. Oproti tomu domácnosti bez pracujících členů, tj. zejména důchodci, vydaly pouze 4 920 korun. Zatímco pro pracující tento náklad představuje průměrně jen 13,7 procenta z jejich čistých příjmů, pro nepracující to znamená až dvojnásobnou zátěž,“ uvádí měsíčník Statistika&My.
Náklady rostou s počtem obyvatel
V domácnostech rostou náklady na bydlení s velikostí obcí, ve kterých žijí. Pokud má město více než 100 000 obyvatel, musíme se připravit na náklady v průměru mezi 5 866 korun (domácnosti s nepracujícími členy) a 7 523 korun měsíčně (s pracujícími členy).
V malých obcích jsou náklady nižší i díky tomu, že zde více lidí žije ve vlastních rodinných domech, neplatí tak nájem. V obcích do 2000 obyvatel činily náklady na bydlení 4726 korun (resp. 12,5 procenta čistých příjmů). Bydlení v rodinném domě tak vyjde o čtvrtinu levněji než v bytovém domě. V rodinných domech dlouhodobě žije 40 procent českých domácností.
