Přivýdělek při zaměstnání: v jakých případech byste měli podat daňové přiznání

Elektronické podání daňového přiznání, ilustrační foto

Elektronické podání daňového přiznání, ilustrační foto Zdroj: Profimedia

Vyplňování daňového přiznání je každoročně samozřejmostí i pro zaměstnance, za které nemůže provést zaměstnavatel roční zúčtování daně. Podívejme se na praktické příklady.

Daňoví poplatníci podávající daňové přiznání, kteří měli za rok 2019 pouze příjmy ze závislé činnosti, mohou použít zjednodušený dvoustránkový daňový formulář. V ostatních případech je potřeba vyplnit standardní čtyřstránkový růžový formulář.

Víte kolik odvádíte státu? Vyzkoušejte naši mzdovou kalkulačku >>>

Příklad: Přivýdělek na DPČ

Paní Tereza si k hlavnímu zaměstnání přivydělávala v roce 2019 na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 12 000 korun pro druhého zaměstnavatele. Paní Tereza si musí za rok 2019 sama podat daňové přiznání, neboť měla během roku alespoň v jednom kalendářním měsíci příjem podléhající zálohové dani z příjmu fyzických osob od dvou zaměstnavatelů současně.

K vyplnění daňového přiznání bude paní Tereza potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2019 od obou zaměstnavatelů. Paní Tereza může použít zjednodušené dvoustránkové daňové přiznání.

Příklad: Přivýdělek na živnost

Pan Jaroslav si k zaměstnání přivydělává výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti a jeho hrubý zisk za celý kalendářní rok 2019 činí jen 56 000 korun. Panu Jaroslavovi sice z dosaženého zisku z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nevzniká povinnost platit sociální pojištění, daň z příjmu však ano.

Pan Jaroslav si sám musí podat daňové přiznání za rok 2019, protože má příjmy dle § 6 a § 7 zákona o dani z příjmu, musí tedy vyplnit základní čtyřstránkový daňový formulář a ještě přílohu číslo jedna daňového přiznání. K vyplnění daňového přiznání bude potřebovat potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2019 od svého zaměstnavatele, u kterého pracuje na smlouvu na dobu neurčitou na plný úvazek.

Příklad: Povinnost platit solidární daň

Manažerka Markéta měla za rok 2019 hrubou mzdu ve výši 2 045 500 korun. Paní Markétě tedy vzniká povinnost platit za rok 2019 solidární daň. Daňoví poplatníci, kteří mají za rok 2019 povinnost platit solidární daň, si přitom musí sami podat daňové přiznání. Za tyto zaměstnance nemůže zaměstnavatel provést roční zúčtování daně.

Za rok 2019 vzniká povinnost platit 7procentní solidární zaměstnancům, kteří mají roční hrubou mzdu nad 1 569 552 korun. Na rozdíl od 15procentní daně z příjmu fyzických osob, která se platí ze superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o sociální pojištění a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem za zaměstnance), solidární dani podléhá pouze hrubá mzda nad limit. Paní Markéta má příjmy pouze ze závislé činnosti, proto může použít dvoustránkový daňový formulář.

Příklad: Daně a příjem z pronájmu

Zaměstnankyně Milena pracovala po celý rok 2019 pro jednoho zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr. Při výpočtu zálohové daně z příjmu v jednotlivých měsících uplatňovala daňovou slevu na poplatníka, neboť má u zaměstnavatele podepsáno prohlášení k dani.

Paní Milena však měla za rok 2019 ještě příjem z pronájmu ve výši 131 000 korun. Paní Milena má tedy povinnost podat si za rok 2019 sama daňové přiznání, přičemž musí využít čtyřstránkový daňový formulář. Pro příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu je možné uplatnit 30procentní výdajový paušál.

Stáhněte si naše chytré daňové formuláře >>>

Příjmy a výdaje z pronájmu se uvádí do přílohy číslo dva daňového přiznání. K vyplnění daňového přiznání si musí paní Milena vyžádat potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2019 od svého zaměstnavatele.