IČO nebo HPP? Co obnáší práce na živnostenský list | E15.cz

IČO pro začátečníky. Vyplatí se být OSVČ, nebo zůstat u práce na HPP?

Petr Gola, Kamila Ondráčková

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

Se zahájením a výkonem samostatné výdělečné činnosti je spojena řada povinností. Co to je IČO? Jak se stát OSVČ? Jaký je zásadní rozdíl oproti zaměstnání? Jaké daně musí platit OSVČ?

Zahájení samostatné výdělečné činnosti je vhodné dobře naplánovat. Každá OSVČ totiž podstupuje riziko neúspěchu, přičemž i při ztrátové činnosti musí být placeno povinné pojistné a případné dluhy ze samostatné výdělečné činnosti následným ukončením činnosti nezanikají.

Každodenní život OSVČ a zaměstnanců je velmi rozdílný, pro někoho je lepší být OSVČ, pro jiného zaměstnanec. S čím musí počítat OSVČ při zahájení své činnosti?

Co je to IČO?

Pro naprostou většinu samostatných činností je nutné si vyřídit živnostenské oprávnění na libovolném živnostenském úřadu, který přidělí živnostníkovi IČO (identifikační číslo), což je unikátní osmimístné číslo, pod kterým lze mimo jiné každého živnostníka dohledat v živnostenském rejstříku.

Podmínky pro živnostenské oprávnění

Většinu živností lze vykonávat jako volných, to znamená, že stačí dosáhnout věku 18 let a splnit podmínku bezúhonnosti. Pokud lze požadovanou samostatnou činnost vykonávat na základě volné živnosti, tak v podstatě stačí na živnostenský úřad dojít pouze s občanským průkazem a tisícikorunou na zaplacení poplatku.

Pro možnost výkonu vázané nebo řemeslné živnosti je nutné slnit i další zákonné požadavky ohledně odborné způsobilosti. Živnostenské oprávnění mohou mít i studenti nebo penzisté.

IČO vs HPP

Práce na hlavní pracovní poměr (HPP) přináší jistoty a legislativní ochranu. Zaměstnanec pracující na pracovní smlouvu má např. nárok na proplacení přesčasů a na placenou dovolenou, výpověď může dostat pouze v odůvodněných případech, při obdržení výpovědi pro zákonné důvody (i nadbytečnost) má nárok na odstupné, na obdrženou výpověď se vztahuje dvouměsíční výpovědní lhůta, pracovní pomůcky zajišťuje zaměstnavatel.

Živnostníci si musí veškerou daňovou agendu vést sami a neplatí pro ně ochrana zákoníku práce. Na druhou stranu si OSVČ veškerou práci organizují a řídí sami, samostatná činnost tedy znamená větší pracovní svobodu.

OSVČ a daně

Z hrubého zisku odvádí osoby samostatně výdělečně činné daň z příjmu a vyplňují a odevzdávají každoročně daňové přiznání. Za většinu zaměstnanců zpracovává mzdová účetní roční zúčtování daně. Sazby daně z příjmu jsou stejné pro všechny daňové poplatníky a za rok 2021 činí 15 procent a 23 procent.

Vyšší 23procentní sazbě daně z příjmu podléhá za rok 2021 část základu daně nad 1 701 168 korun. OSVČ vyplňují vždy základní čtyřstránkový daňový formulář a vyplňují i přílohu číslo jedna, kde uvádějí příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti. OSVČ nemající zákonnou povinnost vést účetnictví uplatní výdaje ve skutečné výši z daňové evidence nebo uplatní pro stanovení výdajů výdajový paušál nebo vstoupí do režimu paušální daně.

Sazba výdajového paušálu se liší v závislosti na vykonávané činnosti (80 procent, 60 procent, 40 procent nebo 30 procent). V daňovém přiznání mohou živnostníci uplatnit při splnění zákonných podmínek daňové slevy a daňové odpočty ve stejném rozsahu jako zaměstnanci. Za celý rok 2021 mají všichni daňoví poplatníci nárok na slevu na poplatníka ve výši 27 840 korun.

OSVČ a pojištění

Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ vždy platit sociální pojištění a zdravotní pojištění alespoň v minimální výši. Povinné pojistné musí být zaplaceno i při ztrátové činnosti. Pokud není skutečný vyměřovací základ (polovina daňového základu) vyšší než minimální vyměřovací základ, potom se sociální pojištění i zdravotní pojištění vypočítá z minimálního vyměřovacího základu.

Praktický příklad

Živnostník Filip vykonává po celý rok 2021 hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Roční příjem má pouze 460 000 korun. Výdaje uplatňuje 60procentním výdajovým paušálem. Daňový základ má tedy 184 000 korun (460 000 korun - (460 000 korun x 60 procent).

  • Na dani z příjmu nezaplatí při uplatnění slevy na poplatníka nic, neboť sleva na poplatníka v částce 27 840 korun je vyšší než vypočtená daň z příjmu ve výši 27 600 korun (184 000 korun x 15 procent).
  • Roční sociální pojištění činí 31 049 korun (29,2 procenta x 106 332 korun) a vypočítalo se z ročního minimálního vyměřovacího základu.  Skutečný vyměřovací základ v částce 92 000 korun (184 000 korun x 50 procent) je nižší než minimální roční vyměřovací základ ve výši 106 332 korun.
  • Roční zdravotní pojištění činí 28 708 korun (13,5 procenta x 212 646 korun) a vypočítalo se z ročního minimálního vyměřovacího základu. Skutečný vyměřovací základ v částce 92 000 korun (184 000 korun x 50 procent) je nižší než minimální roční vyměřovací základ 212 646 korun.

Kombinace IČO a HPP

Vykonávat samostatnou výdělečnou činnost je možné i při zaměstnání. Souběh práce na IČO a na HPP je tedy možný. Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. OSVČ vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nemusí při výpočtu sociálního pojištění a zdravotního pojištění dodržet minimální vyměřovací základ, sociální i zdravotní pojištění se vypočítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu. Pokud je hrubý zisk do limitu, tak se sociální pojištění z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti vůbec neplatí. Pro celý kalendářní rok 2021 je limitem částka 85 058 korun.

Jak se u OSVČ řeší nemocenská a mateřská?

OSVČ mají nárok nemocenskou a mateřskou pouze v případě účasti na dobrovolném nemocenském pojištění, samotná platba povinného sociálního (důchodového) pojištění nestačí. Naproti tomu zaměstnanci mají nárok na nemocenskou nebo mateřskou i při práci pouze za minimální mzdu nebo při práci jen na zkrácený úvazek.

Autor: Petr Gola, Kamila Ondráčková

Mzdová kalkulačka