Do penze před šedesátkou. Sen většiny Čechů naráží na nízké úspory, řešení ale existují
Představy veřejnosti o odchodu z ekonomicky aktivní fáze života jsou zatíženy několika dilematy. Většina lidí považuje za ideální odejít do důchodu před završením šedesátky nebo těsně kolem této věkové hranice. Zároveň ale převládají obavy, že penze vyměřená státem nebude na pokrytí všech životních potřeb stačit. Polovina Čechů a Češek přitom netuší, kolik by si měla na zajištění důstojného stáří pravidelně spořit. Plyne to z aktuálního průzkumu agentury Ipsos pro společnost OVB Allfinanz.
I nedávné šetření NN Životní pojišťovny ukázalo, že hlavně pro dvacátníky a třicátníky nepředstavuje budoucí důchod od státu dostatečnou oporu. A právě proto jsou oproti svým rodičům samostatnější a více se finančně jistí.
Tři zásadní dilemata
Nejpozději do šedesátých narozenin by podle aktuálního průzkumu Ipsos ukončily pracovní poměr či podnikání tři pětiny dotázaných. Téměř dvě třetiny si však myslí, že s penzí nevyjdou. Agentura se obrátila na 1035 lidí od 18 do 59 let.
„Šetření ukazuje velké české důchodové dilema neboli tři D. Lidé chtějí odejít do penze dříve, být v ní déle a stáří prožit důstojně. Tato tři D ale kladou obrovské nároky na finanční přípravu a zajištění,“ uvádí obchodní šéf firmy OVB Allfinanz Richard Beneš.
Další obavy vyvolává možné zhoršení zdravotního stavu, které zkomplikuje nebo úplně znemožní pracovní aktivitu. Na tento aspekt poukazovali také odborníci při projednávání vládní důchodové reformy, která postupně zvedne penzijní věk z nynějších 65 až na 67 let.
Důchodové kalkulačky na e15
Spočítejte si pomocí našich kalkulaček výši starobního důchodu, osobní vyměřovací základ a důchodový věk:
Pouze čtvrtina respondentů průzkumu si myslí, že ve věku kolem 70 let bude ještě schopna chodit do zaměstnání či podnikat. A nastoupit do důchodu až po sedmdesátce plánuje jen sedm procent lidí. Většina dotázaných by nejraději odešla na odpočinek o čtyři roky dříve, než jim zdravotní stav zamezí vykonávat výdělečnou činnost.
Šetření nicméně ukázalo rozdílné vnímání seniorního věku mezi lidmi s nízkými a vysokými příjmy. Zatímco první skupina má obavy z únavy nebo nemoci, druhá naopak touží především po tom, aby si penzi užila dlouho a v dostatečné kondici.
Důchod 15 až 24 tisíc
Zejména oslovení mileniálové narození od začátku osmdesátých do poloviny devadesátých let a respondenti z generace Z z přelomu tisíciletí nemají detailnější znalosti o tom, kdy nárok na pravidelné dávky od státu získají. Zhruba 46 procent lidí pak netuší, kolik peněz mohou očekávat. A polovina nemá povědomí o tom, jak vysoké částky by si měla odkládat.
Nejistoty pramení z toho, že dřívější vlády penzijní reformu odkládaly s tvrzením, že „na důchody budou peníze vždy“. Otázkou ale je, jak budou příští výměry vysoké a o kolik se ve srovnání s těmi současnými sníží.
Podle už platného balíku změn se meziroční nárůst nově přiznaných penzí bude od roku 2026 až do roku 2035 postupně zpomalovat, a to o 180 až 200 korun za rok. Byť důchody vzhledem k valorizacím nadále porostou, tempo bude pomalejší než dnes. Reforma sníží zápočet výdělku ze sta na 90 procent a zároveň srazí koeficient u započítávání každého roku sociálního pojištění z 1,5 na 1,45.
Podle Vojtěcha Šmajera z produktového a analytického oddělení OVB Allfinanz průzkum ukázal, že veřejnost nejčastěji očekává důchod mezi 15 a 24 tisíci korunami. Potřebná suma na spokojené a důstojné stáří je ale podle představ dotázaných vyšší. „To vytváří mezeru, kterou bude potřeba financovat ze soukromých zdrojů,“ upozornil Šmajer.
Peníze na účtu zahálejí
Lidé mají přitom často prostředky na běžných a spořicích účtech, ve starých transformovaných penzijních fondech či na stavebním spoření. Experti poukazují na nízké zhodnocení či nevhodný daňový režim. Pětina dotázaných ale nechce investovat, protože má strach ze ztráty peněz.
Odborníci proto doporučují vytvořit si například s pomocí bankovního poradce finanční plán a začít s dlouhodobým investováním co nejdříve. Ideálně jednou ročně je pak vhodné zvolený postup vyhodnotit a případně upravit.
Optimální výše úspor se pohybuje v rozmezí 1,8 až 4 miliony korun. Přibližně by to měla být polovina ceny bytu v lokalitě, v níž člověk žije.
Dostatečné rezervy na stáří vytvoří pravidelná investice aspoň desetiny příjmů. Lidé by také měli využít příspěvky od zaměstnavatelů na nové doplňkové důchodové spoření a daňová zvýhodnění. Zajištění může samozřejmě představovat i vlastní nemovitost. A pro padesátníky, kteří si už nestihnou na penzi dostatečně naspořit, může být řešením pojištění dlouhodobé péče.
„Ukazuje se potřeba pečlivějšího plánování odchodu do penze na všech úrovních. Nejen že se tím lépe připravíme na nejrůznější nejistoty, které mohou nastat, ale také se lidem zlepší celková kvalita života,“ uvedl už dříve produktový ředitel NN Životní pojišťovny Michal Korejs.
