Pro nárok na invalidní důchod musí být splněno několik podmínek. A i když je invalidní důchod žadateli odsouhlasen, tak v řadě případů nedosahuje ani devíti tisíc korun. Kdy a proč bývá přiznáván takto nízký invalidní důchod?
Pouze zdravotní problémy k přiznání invalidního důchodu nestačí, žadatelé o invalidní důchod musí současně mít minimální dobu pojištění, která se liší dle věku. Například občané starší 28 let musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu pěti let v posledních deseti letech, aby jim byl invalidní důchod přiznán. Bez získání minimální doby pojištění nelze přijímat invalidní důchod.
Nezaměstnaní na invalidní důchod často nedosáhnou
Se získáním minimální doby pojištění pro přiznání invalidního důchodu mají v praxi problém zejména dlouhodobě nezaměstnaní, neboť evidence na úřadu práce se započítává pouze v zákonném rozsahu. Lidé starší 38 let splní podmínku minimální doby pojištění i při získání doby pojištění v rozsahu alespoň 10 let v posledních 20 letech, přesto ani tuto zlehčenou podmínku někteří žadatelé o invalidní důchod nesplňují.
Výše invalidního důchodu prvního stupně
V Česku jsou vypláceny invalidní důchody prvního stupně, druhého stupně a třetího stupně v závislosti na zdravotním stavu. Rozdíl ve výši invalidního důchodu prvního stupně a třetího stupně je přitom značný - k 31. 12. 2023 činil průměrný invalidní důchod prvního stupně 9 685 korun a průměrný invalidní důchod třetího stupně 17 014 korun. U přiznání invalidního důchodu prvního stupně tak nejsou výjimkou ani invalidní důchody do 9 tisíc korun.
I při výpočtu invalidního důchodu hraje velkou roli výše dosahovaných příjmů před přiznáním invalidity. Zaměstnanci s podprůměrnou mzdou mají tedy nízký invalidní důchod, i když mají vysokou dobu pojištění (včetně „dopojištěné“ doby pojištění).
Invalidní důchod prvního stupně - výpočet z nízké mzdy
V přiložené tabulce máme pro názornost vypočten invalidní důchod prvního stupně v závislosti na výši průměrné hrubé měsíční mzdy v současné hodnotě (osobním vyměřovacím základu) před přiznáním invalidity, pokud je získána doba pojištění v rozsahu 45 let. Výpočet je proveden dle výpočtové formule roku 2024.
| Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Invalidní důchod I. stupně |
| 19 tisíc korun | 45 let | 8 675 korun |
| 21 tisíc korun | 45 let | 8 850 korun |
| 23 tisíc korun | 45 let | 8 967 korun |
| 25 tisíc korun | 45 let | 9 084 korun |
Invalidní důchod u OSVČ
Pro důchodové účely u OSVČ jsou rozhodující jednotlivé roční vyměřovací základy, tedy částky, ze kterých je sociální pojištění vypočteno. Vyměřovací základ je přitom značně nižší než roční příjem nebo roční hrubý zisk. Za rok 2023 je vyměřovacím základem polovina daňového základu.
To znamená, že OSVČ s ročním příjmem 900 tisíc korun a ročním hrubým ziskem 360 tisíc korun (při uplatnění 60procentního výdajového paušálu), má vyměřovací základ 180 tisíc korun, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 15 tisíc korun. Většina OSVČ tak má v praxi velmi nízký invalidní důchod prvního stupně.
Invalidní důchod I. stupně u OSVČ - výpočet
V přiložené tabulce máme vypočten invalidní důchod prvního stupně u OSVČ v závislosti na ročním vyměřovacím základu za rok 2023 (polovině daňového základu za rok 2023), když kalkulujeme s tím, že důchodový osobní vyměřovací základ je právě jednou dvanáctinou této částky.
| Hrubý zisk (daňový základ) | Roční vyměřovací základ | Osobní vyměřovací základ | Doba pojištění | Invalidní důchod I. stupně |
| 300 tisíc korun | 150 tisíc korun | 12 500 korun | 45 let | 7 213 korun |
| 400 tisíc korun | 200 tisíc korun | 16 667 korun | 45 let | 8 151 korun |
| 500 tisíc korun | 250 tisíc korun | 20 833 korun | 45 let | 8 840 korun |
| 600 tisíc korun | 300 tisíc korun | 25 tisíc korun | 45 let | 9 084 korun |
