Životní pojištění v Česku patří až k třetímu nejčastěji sjednávanému pojistnému produktu. Nejvíce lidí, kolem 65 procent, si pojišťuje domácnost a 55 procent si pojištěním chrání nemovitost. Naopak životní pojistku má v Česku uzavřenou každý druhý Čech.
Data přinesly výsledky průzkumu České asociace pojišťoven (ČAP).
„Obecně vidíme, že struktura toho, co si lidé pojišťují, není správná. Každý si dokáže představit, že si pojistí domácnost, protože tam má ledničku a gauč a nechce o to přijít,“ říká výkonný ředitel ČAP Jan Matoušek.
Stejně tak si podle něj lidé dokáží dobře představit škody způsobené na vozidlech, a proto se proti nim také pojišťují.
„Už si ale nedokáží moc dobře představit vlastní vážnou nemoc nebo úraz a podceňují rizikové životní pojištění,“ říká.
Přitom si podle něj stačí představit nijak zvlášť výjimečnou situaci, která nastane v rodině, kde vážně onemocní otec, obvykle hlavní živitel rodiny. Pokud jeho léčba bude trvat rok nebo i delší čas a rodině se i o více než polovinu propadne její měsíční příjem. Nastat navíc mohou i podstatně tragičtější události.
Důležitější domácnost než zdraví
Obdobné uvažování potvrzuje aktuální průzkum pojišťovny Simplea. Na položenou otázku, jak by Češi naložili s tisícikorunou, kterou by mohli dát jen do pojištění, 34 procent respondentů uvedlo, že by ji investovali do pojištění domácnosti. Jen 28 procent by ji vložilo celou nebo zčásti do životního pojištění. Zbylých 38 procent lidí by peníze rozdělilo 50 na 50 mezi pojištění majetku a rizika vyplývající z úmrtí a zdravotních problémů.
„O pojištění obecně méně stojí senioři, ovdovělí lidé, nízkopříjmové skupiny a dvoučlenné domácnosti,“ přibližuje zjištění ředitel pojišťovny Simplea Martin Švec.
Češi mají podle něj k životnímu pojištění obecně řečeno kladný vztah (74 procent). Za úplnou zbytečnost ho ale stále považuje necelá čtvrtina (24 procent) Čechů.
„Skeptičtí jsou k pojištění často mladí lidé, kteří se cítí silní a zdraví a nepřemýšlí, že by se jim za pár let mohlo něco přihodit,“ vysvětluje Švec.
To je podle něj ale chyba. Ve chvíli, kdy realita i tuto skupinu lidí vyvede z omylu a zjistí, že i je určité části těla bolí a ubývá jim na statnosti, za pojištění zaplatí podstatně více peněz, než by za něj zaplatili v době, kdy se těšili pevnému zdraví.
Další skupinou, která se ve vztahu k životnímu pojištění plete, jsou podle výsledků průzkumu ti lidé, kteří mají za to, že se o ně v případě zdravotních potíží a ztráty příjmu postará stát.
„Často nemají spočítáno, kolik by od státu reálně dostali, respektive nedostali,“ podotýká Martin Švec s tím, že v tomto případě rozhodně neplatí „lepší nevědět“.
Kdo chápe pojištění jako výhodu
Na druhu stranu jsou tu i lidé, kteří životní pojištění chápou jako pojistku. A tak jako výhodu, která se může vyplatit, vnímá životní pojištění 52 procent Čechů. O tom, že životní pojištění je naprostá nezbytnost, je přesvědčeno 22 procent Čechů.
„Lidé, kteří chápou životní pojištění v jeho pravém významu, skutečně mají výhodu. Mají-li ho správně sjednané, to znamená, že mají kryta hlavní rizika – úmrtí, invalidity a dlouhodobé pracovní neschopnosti – na odpovídající pojistné částky, které vycházejí z jejich výdajů a příjmů, mohou klidněji spát. Zvlášť, když jsou na pravidelném příjmu spolu se svými rodinami závislí. Tedy nemají dostatečné finanční rezervy a veliké majetky,“ říká Martin Švec.
Lidem, kteří si nejsou plně jisti, zda životní pojištění uzavřít, či nikoli, doporučuje si sepsat, jak by řešili svou finanční situaci, pokud by se dostali do vážných zdravotních potíží. Těm, kdo nemají dostatečné finanční rezervy, pak doporučuje pojištění s důrazem na krytí rizik dlouhodobé pracovní neschopnosti, invalidity a smrti. To jsou podle něj klíčová rizika, která má řádně ošetřit každá správně uzavřená pojistná smlouva.
