Letošní rok bude pro investory hodně napínavý a ve znamení několika globálních trendů, které se u investic prosazují. Pojďme se podívat na obnovitelnou energii, jeden z nevyhnutelných dlouhodobějších trendů, který se v pravidelných a stále intenzivnějších vlnách prohání finančními trhy. A jaké jsou střednědobé scénáře vývoje na akciových a dluhopisových trzích? Na to máme taky odpověď.
Obnovitelné zdroje energie jako dlouhodobá investice
Máme za sebou řadu významných milníků, které pootočily kormidlo vývoje naší společnosti směrem k šetrnému přístupu k naší planetě. V Evropě byly stanoveny jasné cíle pro omezování podílů fosilních paliv na celkových zdrojích energie skrze Green Deal. V USA zase usedl do Bílého domu nový prezident Joe Biden, zastánce zelené energie, který během volební kampaně klima často zmiňoval. Jedná se o oblíbené téma progresivního křídla jeho Demokratické strany. Na politickou vůli pochopitelně reagovali investoři. Ti přehodnotili postoj k investování do fosilních paliv a velkých ropných společností, přičemž se zaměřili na společnosti, které se zabývají solárními a větrnými elektrárnami.
Tento trend jsme zaznamenali i ve struktuře vývoje Indexu českého investora CII750, který sestavuje sestavuje společnost Fincentrum & Swiss Life Select a sleduje výkonnost předních fondů kolektivního investování na českém trhu. Zde se na prvních příčkách umístily podílové fondy orientované na obnovitelné zdroje energie. Naopak zcela propadly ty s ropnými společnostmi v portfoliu. Podle tohoto indexu průměrný český investor dosáhl loni ročního zhodnocení 5,86 procenta (viz graf).
Deset nejvýnosnějších a deset nejméně výnosných fondů za rok 2020
Zdroj: Swiss Life Select a Thomson Reuters
Tabulka ukazuje na umístění fondů podle jejich roční výkonnosti přepočtené do české koruny.
Udržitelnost na pořadu dne
Neotřesitelnost trendu udržitelnosti dokládá hned několik konkrétních čísel. Co se týká cílů, tak v Evropské unii je stanoven plán pro uhlíkovou neutralitu do roku 2050. S tímto rokem je spojena proměna i v globálním měřítku. Podle mnohých analýz nabere změna energetického mixu celosvětově na dynamičnosti. Do roku 2050 by podíl obnovitelných energií mohl dosahovat téměř 70 procent, a to především na úkor uhlí. Fosilní paliva by pak v roce 2050 měla představovat zhruba čtvrtinu. Přibližně stále stejný podíl si bude udržovat nukleární energie. V Evropě jsme toho svědky již nyní.
Podíl obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě energie v Evropské unii vzrostl v roce 2019 na 19,7 procenta a od roku 2004 se tak více než zdvojnásobil. V roce 2019 se na první místo v budování nových zdrojů energie dostala fotovoltaika. Ta dokázala celosvětově vygenerovat 45 procent nové kapacity.
Daná oblast dává smysl i z ekonomického hlediska investorům. Spotřeba elektřiny bude v budoucnu stále stoupat. Současně u solární energie platí příznivý vývoj nákladů na výrobu. I proto minimální ceny produkce u solární energie více než deset let nepřetržitě klesají. Navyšuje se tak v porovnání s tržními a někde garantovanými cenami zajímavý potenciál pro růst ziskových marží.
Akciové a dluhopisové trhy ve střednědobém horizontu
Fed i vláda budou „chránit“ investory svými uvolněnými politikami i nadále, neboť se bude čekat na dosažení přijatelné zaměstnanosti. Ta přitom bývá v USA historicky nižší než například v Evropě. I proto přišel Fed s výrokem, že další zvýšení sazeb přijde nejdříve v roce 2024. Centrální banky budou pokračovat i v nákupech cenných papírů. K fiskální politice dodejme, že nový prezident Joe Biden hovoří o stimulech v objemu 3 bilionů dolarů. Tyto expanzivní politiky představují pokračující podporu pro finanční trhy. Současný globální dluhopisový výnos do splatnosti se tak i nadále pohybuje na nízkých 0,9 procenta.
Rizikem pro některé sektory by mohl být scénář, kdy se inflace nakonec nadechne ke strmějšímu růstu. Pak by následovalo dřívější zvedání sazeb. Každý sektor je přitom na sazby jinak citlivý. Negativní dopad by se mohl projevit na technologických a spekulativních akciích. Znamenalo by to pro ně zhoršení fundamentu kvůli dražšímu úvěrování společnosti a útlum přílivu spekulativního kapitálu. Ve spotřebitelském sektoru jsou naopak zajímavé příležitosti. Normalizace provozu v ekonomice a stabilizace na trhu práce by mohly uvolnit nahromaděné úspory domácností. Ty by se pak přelily do sektoru spotřebitelského zboží a služeb.
Na dluhopisových trzích se vzhledem ke stlačeným výnosům nabízí jenom pár zajímavých příležitostí. Může se jednat o inflační státní dluhopisy (například USA), nebo asijské dluhopisy. U těch vidíme o něco vyšší výnos do splatnosti. Díky zotavování může asijským korporátním dluhopisům klesat kreditní marže. Další variantou je zainvestování do uzavřených fondů držících high yield dluhopisy do splatnosti, kde se při závěrečné výplatě neprojevuje negativně do ocenění případný růst sazeb. Tyto rizikovější dluhopisy nesou lepší výnos a riziko je diverzifikováno počtem cenných papírů v portfoliu.
