Hledáte vyšší zhodnocení? Tak opatrně, můžou vám totiž zůstat oči pro pláč.
Firemní dluhopisy na českém trhu už několik let prožívají zlaté časy. Není divu. Úroky z běžných, ale i termínových vkladů v bankách jsou mizivé a lidé chtějí vyšší zhodnocení. Jenomže to bez podstoupení vyššího rizika nelze.
Nejdřív jeden příběh, který se skutečně stal. Společnosti (s.r.o.), která prodala dluhopisy za 20 milionů a po první pololetní výplatě výnosů byla tzv. položena. Nyní je v likvidaci, nekomunikuje a dle obchodního rejstříku byla přepsána na občana Lotyšské republiky.
Po bitvě je každý generál, ale tento případ je jiný. Byla založena krátce před emisí, neměla historii, reference a sídlila v oprýskaném domku na okraji Ostravy. Zjednodušeně, byla pochybná na první pohled.
Samozřejmě, i firemní dluhopisy mohou být dobrou investicí, která je relativně bezpečná. Vše ale záleží na přístupu, okolnostech a výběru vhodné firmy. Na která kritéria si tedy dávat u firemních dluhopisů pozor, aby člověk nešlápl „vedle“?
Jak nenaletět?
Ze zákona je možné veřejně nabízet pouze dluhopisy, které mají schválený tzv. prospekt ČNB. Jde o dokument, který poskytne investorům základní informace o dluhopisu. Žádný dluhopis bez schváleného prospektu nemůže být veřejně nabízen, a pokud se tak děje, je to první varovný signál.
Ani schválený prospekt ale neznamená, že dluhopis je bezpečný. ČNB schválí jakýkoliv dluhopis, který formálně splňuje požadavky zákona, ale už nezkoumá, zda projekt dává ekonomický smysl, ani neověřuje kredibilitu emitenta – to je na investorech.
Bez toho, abyste prošli nějaká čísla, se neobejdete. Podle účetních výkazů je nutné provést důkladnou finanční analýzu. Je to základ, podle kterého lze určit kvalitu dluhopisu. Účetní výkazy je nutné sledovat několik let zpětně (minimálně tři až pět). Čím delší historie, tím lépe.
- Zadluženost hraje klíčovou roli. V případě, že je firma schopná zapojit cizí kapitál, který zvyšuje rentabilitu (výnosnost) aktiv, je dluh dobrý sluha. Když ale není firma schopna z provozního zisku splácet úroky z dluhů, dostává se do dluhové spirály, která většinou končí bankrotem.
- Likvidita. V případě, že firma není likvidní, zvyšuje se i riziko, že například svým zaměstnancům nezaplatí mzdy nebo neproplatí dodavatelům faktury a tito věřitelé pošlou firmu do insolvence.
- Rentabilita přináší základní obraz o efektivitě podnikání emitenta, tedy zda dokáže zhodnocovat kapitál svůj nebo z cizích zdrojů. Na základě rentability můžeme také zjistit slabé stránky hospodaření emitenta.
Prospekt a emisní podmínky
Prospekt dluhopisu, jehož součástí jsou i emisní podmínky, obsahuje informace ke každému konkrétnímu dluhopisu. Důležité faktory, které je důležité sledovat v prospektu, jsou:
- V případě bankrotu emitenta existuje určité pořadí při uspokojování věřitelů. Prospekt by měl pro tento případ jasně vymezovat pozici investorů. Zpravidla jsou nejprve uspokojovány pohledávky státu (daně, pojištění), zaměstnanců (mzdy) a až následně ostatní věřitelé. Také je důležité dbát na to, zda na aktiva firmy nejsou uvalena zástavní práva a podobně.
- Kovenanty jsou závazky emitenta, že dodrží určité ukazatele z finanční analýzy. Měly by být měřeny nezávislým auditorem. Zpravidla se jedná o závazek v oblasti zadluženosti. Je to určitá pojistka, že daný emitent se nebude více zadlužovat, respektive vydávat nové a nové emise dluhopisů, které by mohly vést k přílišnému zadlužení firmy. Pokud firma nabízí dluhopisy bez kovenantů, dostáváme další signál, že bude lepší jít o dům dál.
- Pokud se s daným dluhopisem po emisi následně obchoduje na burze, je možné ho zde prodat a finanční prostředky investor získá ještě před dobou splatnosti dluhopisu. Drtivá většina českých podnikových dluhopisů pro drobného investora ale není na burze obchodovatelná, a tudíž je jejich následný prodej obtížný. Proto v případě delší doby splatnosti je důležité sledovat, zda emitent dává právo investorovi dluhopis zesplatnit (tj. emitent má povinnost dluhopis odkoupit před dobou splatnosti).
- Není to pravidlo ve sto procentech případů, ale u kvalitních dluhopisů bývá upisovacím agentem banka nebo renomovaná investiční společnost. Jedná se pak většinou o veřejnou nabídku dluhopisů, které upisovací agent nabízí i svým klientům. A taková banka si nemůže dovolit reputační riziko kvůli nekvalitním dluhopisům. Jistotu zvyšuje i skutečnost, kdy si část emise (dluhopisů) sama banka koupí.
Rada na závěr je tedy jasná, pokud chcete investovat do dluhopisů na vlastní pěst, věnujte dostatek času studiu všech možných údajů o tom, kdo dluhopisy vydává. Nebo investujte prostřednictvím podílových fondů, kdy se svěříte do rukou společností, které mají dostatek prostředků a zkušeností, aby emitenty ověřily a minimalizovaly tak investiční riziko.
