S počátkem prázdnin nabývá účinnosti poslední část novely zákona o elektronických komunikacích, která má definitivně ukončit nevyžádané marketingové hovory. Pokud volající pravidla poruší, hrozí mu vysoké sankce.
Ponovu marketing jen tehdy, udělil-li volaný souhlas v účastnickém seznamu
Doposud bylo možné oslovovat s nevyžádanými nabídkami všechny osoby, které neměly v tzv. účastnickém seznamu zakotvený zákaz (tzv. opt-out princip).
Účastnické seznamy jsou jakési on-line katalogy telefonních čísel. Do 30. června bylo nutné, aby volaný nechal své číslo v účastnickém seznamu uvést s tím, že si nepřeje být za účelem marketingu kontaktován. Novela zakotvila opačný přístup, tedy opt-in, který platí od 1. července letošního roku.
„Na rozdíl od dosavadního přístupu, kdy účastník musel vyjádřit, že si nepřeje být kontaktován za účelem marketingu, se navrhuje přenést aktivitu na ty účastníky, kteří o tento typ komunikace stojí (aktivně vyjádří souhlas stejně jako například v případě podmínek zákaznických či slevových karet), jinak tento kontakt nebude možný, resp. dovolený,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Volání na náhodně vygenerovaná čísla je zakázáno
Doposud bylo možné, aby volající tvrdil, že číslo volaného bylo náhodně vygenerováno. Tím se totiž volajícím dařilo obejít Obecné nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). „Často uváděné náhodné generování telefonních čísel doposud nebylo z hlediska GDPR bráno jako zpracování,“ potvrzuje advokátka Petra Dolejšová.
Zákon o elektronických komunikacích ponovu zakotvuje do § 95 odst. 5 právní fikci, podle níž se za vytvoření účastnického seznamu považuje i náhodné vygenerování telefonních čísel.
„Je důležité vědět, že na náhodně vygenerované číslo bude i po 1. červenci 2022 moci volat například osoba provádějící výzkum veřejného mínění,“ připomíná ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. „Výzkumné volání však musí být čisté a transparentní. Pokud by byla marketingová nabídka maskována výzkumem trhu, jednalo by se o zákonem zakázané jednání,“ dodává.
Novela se také netýká situací, kdy obchodník nebo například lékař volá svým vlastním zákazníkům či pacientům. Tam se vztah bude nadále řídit povinnostmi pro zpracování osobních údajů podle GDPR.
„Změna režimu opt-out na režim opt-in nikterak v tomto ohledu nemění stávající stav, kdy je dána možnost kontaktovat své zákazníky, když se předmětná právní úprava týká pouze těch hovorů, u nichž není mezi volajícím (kontaktujícím) a volaným (kontaktovaným) žádný vztah (volaný, resp. kontaktovaný není zákazníkem),“ stojí ve společném výkladovém stanovisku Českého telekomunikačního úřadu, Úřadu pro ochranu osobních údajů a Ministerstva průmyslu a obchodu.
Volajícím hrozí vysoké sankce
Za nevyžádané telefonáty po 1. červenci hrozí volajícím sankce až do výše padesáti milionů korun. „Doufáme, že nevyžádaná marketingová volání po 1. červenci 2022 zcela ustanou,“ říká Eduarda Hekšová s tím, že hrozba pokuty je značná, i když ji Český telekomunikační úřad bude pravděpodobně z počátku ukládat nejprve v nižších úrovních.
Proti telešmejdům se budou zákazníci moci bránit i u Úřadu pro ochranu osobních údajů. Využijí-li totiž po 1. červenci své seznamy k navolávání zákazníků, budou muset postupovat v souladu s GDPR. Jestliže budou osobní údaje zpracovávat v rozporu s GDPR, může si zákazník stěžovat Úřadu po ochranu osobních údajů. „Úřad pro ochranou osobních údajů má k dispozici dostatečné nástroje k vynucení práva, včetně možnosti ukládat velké pokuty,“ připomíná Hekšová.
